Hawkingův věhlas – výlučnost kněze?

Člověk |

Peter Coles, profesor astrofyziky na Univerzitě v Nottinghamu, se zabývá příčinami popularity Stephena Hawkinga. Je přesvědčen, že Hawkingův význam není zdaleka souměřitelný s Einsteinem či Newtonem a jeho veřejný image je jednoduše neadekvátní. Proč?




***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Připusťme, že by Coles měl pravdu – což je velmi diskutabilní (a pravděpodobně to rozsoudí až budoucnost), ale zkusme sledovat jeho další argumentaci. Coles se ostatně odvolává na průzkumy provedené mezi profesionálními fyziky, kteří Hawkingův přínos/výjimečnost hodnotí mnohem skromněji než veřejnost.
Jako první nás asi napadne, že příčina Hawkingovy popularity by pak mohla souviset s jeho postižením (uvažování v analogii, že právě takto „výjimečný“ jedinec vytvoří i nějakou výjimečnou teorii; navíc je téměř každému sympatická houževnatost, se kterou Hawking bojuje proti svému handicapu).
Druhou příčinou by prostě mohlo být, že Hawking je náš současník a je nám zatěžko připustit, že bychom mohli žít v době zcela průměrné, éře „bez velikánů“. (Takže třeba anketa „nevětší český panovník“ by v minulosti dopadala vždy tak, že by vyhráli Svatý Václav a aktuální vládce.)
Coles nicméně používá jiný typ argumentu. U Hawkinga je podle něj klíčová odlehlost jeho teorií od běžného života. Drtivá většina lidí, kteří si koupili Stručnou historii času, knize podle něj vůbec neporozuměli (byť se o to autor snažil třeba absencí matematiky). Je vůbec otázka, zda si většina kupujících knihu přečetla. Pocit tajemnosti a jakési „kněžské výlučnosti“ ještě zvýrazňuje Hawkingův syntetický hlas. Nic na tom nemění, že Hawking sám se snaží vystupovat pokud možno „přirozeně“ (zdůrazňovaný vztah k rodině, v křesle vozíku tančil apod.).
A pak je zde ještě jedna věc. Odlehlost Hawkingových výzkumů nevyvolává pocit ohrožení. Aktivistické skupiny do značné míry formující veřejné mínění ho nechávají na pokoji, neexistují hnutí za zákaz výzkumu Velkého třesku (snad kromě nějakých obskurních náboženských směrů, které nejsou relevantní). Jeho věda shodou okolností nikomu nevadí.
Je vůbec možné, aby jaderný fyzik či genetický inženýr dnes získal takové uznání, jakého se dostalo Hawkingovi, ptá se Coles. A především v odpovědi na tuto otázku spatřuje i hlavní příčinu Hawkingova věhlasu.

Zdroj: Peter Coles: Hawking a mysl boží, Triton, Praha, 2000

Poznámka Pavel Houser: Myslím, že Coles ale ve své argumentaci ale minimálně zapomíná na to, že např. matematické teorie jsou taktéž velmi „kněžsky“ výlučné (důkaz Fermatovy věty) a proti matematikům také nikdo nevystupuje, jejich teorie nevyvolávají ve veřejnosti pocit ohrožení atd. Slavnou personou je ale přesto Hawking…











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.