Člověk |
Podle vědců z Duke University by měl mít oheň přibližně tvar pravidelného čtyřstěnu nebo odpovídajícího kužele. Za takových podmínek dosáhne plamen největší teploty.
Kostra se proto má dělat z cca stejně dlouhých dřev nebo nehořlavých tyčí, např. kostí.
Učí se to tak ve skautu, dělali to tak už staří Egypťané. Nejspíš ale, soudí vědci z Duke University, i jiné kultury. Vždyť přece efektivní zvládnutí ohně bylo nejspíš jedním z faktorů, které lidem vůbec umožnily migraci z Afriky.
Tvrdí to alespoň Adrian Bejan, profesor mechanického inženýrství Duke University v článku publikovaném v Nature Scientific Reports. Jak ukazuje obrázek, u širokého ohně platí, že teplota pozitivně koreluje s výškou, u úzkého a vysokého ohně zase se šířkou/základnou. Ideální je proto poměr blížící se 1 : 1 (i když ne přesně; proč?).
Kostra se proto má dělat z cca stejně dlouhých dřev nebo nehořlavých tyčí, např. kostí.
Učí se to tak ve skautu, dělali to tak už staří Egypťané. Nejspíš ale, soudí vědci z Duke University, i jiné kultury. Vždyť přece efektivní zvládnutí ohně bylo nejspíš jedním z faktorů, které lidem vůbec umožnily migraci z Afriky.
Tvrdí to alespoň Adrian Bejan, profesor mechanického inženýrství Duke University v článku publikovaném v Nature Scientific Reports. Jak ukazuje obrázek, u širokého ohně platí, že teplota pozitivně koreluje s výškou, u úzkého a vysokého ohně zase se šířkou/základnou. Ideální je proto poměr blížící se 1 : 1 (i když ne přesně; proč?).
Credit obrázku: Duke University
Bejan mimochodem prohlašuje, že podobné zákony („ideální toky“) mohou vysvětlovat i tvary stromů nebo řek.
Zdroj: ScienceDaily.com
Poznámka: Jaké nejstarší archeologické nálezy by nám v tomto ohledu mohly pomoci?
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.