Fyzika |
Tiskem na horký skleněný substrát se dosáhne toho, že struktura rychle uschne a nestihne se narušit „roztečením“. Prozatím se tak podařilo dosáhnout přesnosti 4,12 mikrometrů.
Tenké vodivé fólie z uhlíkových nanotrubiček se již dnes používají pro výrobu displejů.
(o historii těchto postupů viz např. starší články NED: monitor z nanotrubiček, Nanotechnologie pronikají do displejů)
Oproti současným výrobním postupům obsahujícím více kroků od pokrytí povrchu až po vytvoření příslušného vzoru by mohlo být brzy možné takový displej tisknout i na inkoustové tiskárně. Samotný tisk nanotrubiček se již používá, pro displeje byly tyto technologie ale dosud nevhodné, protože výsledkem byly struktury s nedostatečnou vodivostí. Při jiných postupech měl zase materiál tendenci ucpávat trysky tiskárny.
Chang-Soo Han a jeho kolegové z Korea Institute of Machinery and Materials proto vyvinuli postup, který řadu těchto problémů řeší. Hydrofilní roztok nanotrubiček je nejprve pečlivě přečištěn a odstraní se z něj větší částice. Ihned po vytištění výsledek na skleněném substrátu zahřívali (respektive se tisklo na nahřívaný povrch). Sníží se tak doba zasychání kapek a především se dosáhne toho, že se struktura nestihne narušit „roztečením“. Prozatím se tak podařilo dosáhnout přesnosti 4,12 mikrometrů (průměr takto vytištěné „tečky“). Lze tisknout nejen na sklo, ale i na sklovitý papír nebo na substrát z různých polymerů.
Výsledek by mohl být použitelný nejen pro displeje, ale i v dalších technologiích typu MEMs, u různých senzorů atd.
Zdroj: Nanotechweb.org
Poznámka: Netradiční využití tiskových technologií:
Tisknout se dají i baterie
Tisk kovové elektroniky na inkoustové tiskárně – s pomocí vitamínu C
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.