Student World

Rianne ‚t Hoen a jeho kolegové ve Physical Review Letters ukázali (nejen teoreticky, ale zčásti i experimentálně – v generátoru plazmy Pilot-PSI ve FOM Institute DIFFER), jak by šla zvýšit účinnost budoucích fúzních reaktorů. Při nich se budou slučovat jádra těžkých izotopů vodíku, deuteria a tricia. Vznikající energie bude urychlovat zbylé atomy/ionty. Stěny budou muset vydržet velké množství tepla i nárazů rychlých horkých částic.

Nárazy částic do stěn hrozí stěny reaktoru rychle zničit. Když se tomu chceme vyhnout, musíme reaktor naplnit menším množstvím vodíku, čímž se snižuje energetická účinnost. Předpokládá se, že plášť reaktoru ITER bude vyroben z wolframu. Wolfram má totiž vysokou teplotu tání a dobře vede teplo, navíc ani vodíku do sebe moc nevstřebává; tyto jeho vlastnosti se však přece jen mění v extrémních podmínkách, např. když je plášť bombardován neutrony.

Nová metoda spočívá v tom, že wolframový plášť ještě vylepšíme obdobou pasivace. Na povrch necháme nejprve navázat (poznámka: sotva vysloveně chemicky) vodík v tloušťce cca jednoatomární vrstvy. Atomy vodíku pak budou namísto do wolframu bušit do vrstvičky vodíku, přičemž ztratí většinu energie. Hlouběji do struktury kovu dokáže proniknout už jen asi 1 atom z milionu nárazů.

Zdroj: Phys.org

Poznámka: ad „budoucích fúzních reaktorů“ – nějak se to stále odkládá, že?

autor Pavel Houser