Jak dlouho žije druh: Gausovské otazníky

Matematika |

Drtivá většina druhů, které kdy žily na Zemi, vymřela. Jak dlouhá je však životnost průměrného druhu?Otázkou samozřejmě je, jak si pojem druh budeme definovat a zejména jak budeme chápat jeho vymření. Pokud se určitý druh podle pale ...




Drtivá většina druhů, které kdy žily na Zemi, vymřela. Jak dlouhá je však životnost průměrného druhu?

Otázkou samozřejmě je, jak si pojem druh budeme definovat a zejména jak budeme chápat jeho vymření. Pokud se určitý druh podle paleontologických dat prostě plynule přemění na druh jiný, máme to chápat jako vymření druhu původního?
David Raup zformuloval matematické modely, které mají jako společnou vlastnost výraznou asymetrii. Pro dobu života druhu neplatí klasická gausovská křivka ve stylu "polovina všech druhů žije kolem milionu let a na obě strany od této hodnoty četnost klesá". Raupovy modely naopak tvrdí něco ve smyslu "téměř všechny druhy žijí velmi krátce a jen několik málo druhů žije velmi dlouho".
Proč tomu tak je? Lze se domnívat, že šance druhu na přežití závisí především na jeho geografickém rozšíření. Když je na Islandu krutá zima, nepřežijí místní žáby. Pokud by populace žab byla omezena na Island, dávno by se již jednalo o druh vymřelý.
Nicméně nové druhy současně z definice musejí vznikat na geograficky uzavřeném prostranství. Velké populace mají tendenci evoluční změnu spíše omezovat a konzervovat současnou podobu genofondu. Většina nově vzniklých druhů tedy zřejmě vyhyne dříve, než překonají své "kritické období" (o tomto riziku se diskutuje i v případě předků současného člověka, přičemž období nejmenší hodnoty populace se označuje jako "hrdlo genetické lahve").
Podle Raupa platí podobné asymetrické křivky i pro populaci jedinců v rámci druhu či pro počet druhů v rodech a dalších taxonomických čeledí – značná část rodů je představována pouze jedním druhem atd. (tady se ovšem nabízí otázka, nakolik je definice rodu již dána naší libovůlí).
A mimochodem – ona střední doba života druhu je odhadována asi na 20 milionů let. Ale znovu: Velká většina ovšem tak dlouho nežije (naproti tomu třeba u průměrného dožitého věku člověka dnes v zásadě platí symetrické rozložení – v době vysoké dětské úmrtnosti tomu tak ale samozřejmě nebylo a opět platilo, že průměrného věku – třeba 15 let – se dožije pouze menšina).

Zdroj: David Raup: O zániku druhů, Lidové noviny, Praha, 1995








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.