Student World

Grafen je někdy označován jako čtvrtá modifikace uhlíku, de facto jde ale o velmi tenkou, až monoatomovou vrstvu obyčejného grafitu. Srolováním lze z grafenu připravit uhlíkové nanotrubičky, přičemž naopak grafen můžeme chápat jako nanotrubičky v rozbalené formě.
Destička z grafenu je za ideálních podmínek velice dobře vodivá. V praxi ale samozřejmě obsahuje nepravidelnosti a pro optimalizaci budoucích výrobních postupů bylo důležité zjistit, jak které nepravidelnosti mění elektrické vlastnosti grafenu. Kdy se ztrácí jeho výborná vodivost?
Vědci z National Institute of Standards and Technology (NIST) a Georgia Institute of Technology proto zkoumali, jak se chová různě narušená vrstva grafenu na karbidu křemíku (což je preferovaný způsob využití grafenu v budoucí nanoelektronice). Ukázalo se, že nepravidelnosti na povrchu karbidu křemíku vedou samozřejmě i k nepravidelnostem/zvlněním grafenového povlaku, což však má na vodivost výsledně poměrně malý vliv. Naopak fatální jsou chybějící uhlíkové atomy v mřížce grafenu, které se ihned projeví nárůstem elektrického odporu.

Zdroj: Eurekalert

Poznámka: Podle odkazovaného textu studie rovněž potvrdila, že elektrony pohybující se grafenem se chovají podobně jako fotony. Bohužel není upřesněno, co si pod tím má člověk představit, snad vysokou rychlost?

autor Pavel Houser