Student World

Dnes, tedy 21. dubna 2005, uplyne 75 let od narození profesora Pavla Materny, významného českého logika. Profesor Materna patří k mezinárodně uznávaným odborníkům v oblasti logické analýzy přirozeného jazyka. Po mnoho let je vůdčí osobností originální školy tzv. transparentní intenzionální logiky (TIL) – originálního systému, který v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století během svého působení na novozélandské University of Otago vytvořil český logik a filozof Pavel Tichý. Profesor Materna s Tichým od počátku úzce spolupracoval a po jeho smrti se ujal obhajoby a rozvíjení jeho myšlenkového odkazu. Pro výzkumnou práci zaměřenou na další rozpracování i aplikaci TIL získal mnoho studentů (a dnes již mnohdy badatelů) z Prahy, Brna, Ostravy, ale i ze zahraničí. Ve spolupráci s nimi se Pavel Materna snaží ukázat, že TIL je systém, který je schopný řešit mnohé problémy, které jsou pro alternativní koncepce logické analýzy neřešitelné.
V návaznosti na své hlavní badatelské aktivity se profesor Materna snaží bojovat s relativistickými a iracionalistickými trendy v současné filozofii. (Kritický racionalismus zavedl Pavla Maternu také do blízkosti Českého klubu skeptiků Sisyfos.) Vychází přitom z obhajoby platónské představy o objektivnosti pojmů. Pojmy, jejichž logickou teorii Materna rozpracoval, existují mimo čas, prostor i lidskou psychiku (mohou být sice myšleny, ale jejich existence se neváže na mentální procesy ani na empirické reálie). Z objektivního charakteru pojmů pak pro Pavla Maternu plyne další důsledek: Pojmy netvoříme, ale objevujeme. Pojmy nejsou výrazy jazyka, i když jimi samozřejmě mohou být reprezentovány.
Pavel Materna je mezi svými kolegy znám také jako milovník a znalec klasické hudby a výborný klavírista, který svou hrou zpestřuje společenský program vědeckých konferencí.

Odkazy: Pavel Materna prevzal medaili Ministertsva školství a mládeže ČR – Akademický bulletin
http://www.kav.cas.cz/press/stranky/archiv/ab/ab2000/ab0003/materna.htm

Pojem pojmu u Materny – recenze Maternovy knihy Svět pojmů a logika v časopise Vesmír od Jiřího Fialy
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3334
(…Chtěli jsme zjistit, co je to fakt, a z těchto faktů pak skládat možné světy, jenže možné světy potřebujeme napřed, abychom mohli říci, co jsou to fakty, a hlavně co je to jejich bezrozpornost. Možná to takto není dobře, fakty, bezrozpornost, pojmy existují v nějaké třetí říši, která je pak ovšem zcela okultní a nedostupná jakékoli magii, natož pak vědám empirickým. Nebo že by to bylo tak, že opravdu je dáno jen M, že je to prostě nějaká třída, daná Bohem, ale také nám nějak přístupná? 2) Že by to tedy byla třída a my si udělali pojmy jako konstrukce a z nich pak fakty a ty pak dodatečně naskládali do oněch možných světů a tak jim dali náplň? To by bylo opravdové creatio ex nihilo. A o tom je Maternova kniha: o záhadném, nevysvětlitelném (a nevysvětleném) zrození intenzí z extenzí.)

Odpověď Pavla Materny
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3374
(…celá soudobá teorie možných světů může být chápána zcela racionálně, tak, že neuznávat možné světy znamená neuznávat objektivnost matematických fakt. Jde o to, že status možností, které nejsou uskutečněny, a realizovaných možností („aktuálních fakt“) je ontologicky týž: neaktuální „světy“ jsou právě tak objektivní jako „aktuální svět“. Jestliže mi při hodu kostkou vyšla dvojka, jistě nepopřu fakt, že objektivně bylo 5 odlišných možností výsledku (a ne třebas 63). V tom je objektivnost nerealizovaných možností.
Takže „zrození intenzí z extenzí“ není nic „záhadného, nevysvětlitelného“. Čteme-li příslušnou literaturu (včetně mé knížky) pozorně a nepřeskočíme-li příslušný aparát, zjistíme, že ono „zrození“ není o nic záhadnější než „zrození“ funkcí z množin.)

Odpověď autora původní recenze
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3375

O objektivnosti pojmů. Krátká poznámka ke knize Svět pojmů a logika na Science Worldu.
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/1E7614BF76875E3EC1256E9700492011

Pavel Materna vzpomíná na Pavla Tichého
http://www.inext.cz/mgv/html/almanach/1998/ptichy.htm

Článek Pavla Materny na Neviditelném psu. K diskusi o postmoderně.
http://pes.internet.cz/veda/clanky/5912_0_0_0.html
´Cosi je cvrlikáno´, často sice na dobré literární úrovni (proto měl Carnap rád Nietzscheho, protože ho nepokládal za filozofa, nýbrž za básníka), ale bez jakéhokoli posuzovatelného obsahu. Miluji Morgensternovy „Šibeniční písně“, ale nebudu kvůli tomu uvažovat o existenci Skřeta Půlnoci. Má tedy smysl vést polemiku s postmodernisty? Rozhodně ne kvůli nim. Neberme jim jejich básničky. Avšak je tu dorůstající nezkušená studentská generace, která je často příliš ochotná podlehnout kouzlu ´nekonformní´ rétoriky. Kvůli nim, kvůli tomu, aby nebyla ochromena jejich schopnost kriticky uvažovat, kriticky analyzovat jazyk (bez derridovské ´dekonstrukce´, která je bez racionalizace bezobsažná a po racionalizaci – viz např. Hintikkův pokus – se stává trivialitou), kvůli tomu, aby mladí adepti tzv. ´humanitnich disciplín´ nepodcenili sílu exaktní analýzy reprezentované vědou, kvůli tomu všemu je nutné ozvat se proti svůdné rétorice, a to i tou radikální formou, jakou to učinil Sokal.

Domácí stránka Pavla Materny
http://www.phil.muni.cz/~materna/

Prof. PhDr. Pavel Materna, CSc.
se narodil v Hněvkovicích. Vystudoval Filozofickou fakultu UK (filozofie – psychologie), aspiranturu z logiky ukončil v roce 1957 kandidaturou. V roce 1967 se stal docentem logiky, v letech 1969-89 mu však bylo v další akademické dráze z politických důvodů zabráněno. Od roku 1990 vědecký pracovník Filozofického ústavu AV ČR, od roku 1991 profesor logiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 přednáší rovněž na Vídeňské univerzitě.
Je autorem 6 monografií, článků v našich i zahraničních časopisech, sbornících, věnoval se také překladatelské činnosti (např. významného polského logika A. Tarského). V nakladatelství Filosofia mu vyšla kniha Svět pojmů a logika (1995, druhé vydání 2000), ve finské sérii Acta Philosophica Fennica kniha Concepts and Objects (1998) a v Berlínském Logos Verlag kniha Conceptual Systems (2004).

autor Pavel Houser