Student World

V nitru Jupitera a Saturnu by se mohla ve větším množství, než se dosud soudilo, nacházet „kovová“ forma kapalného hélia. Jako by podivností nebylo dost, hélium by zde navíc mohlo být smíšené s kovovým kapalným vodíkem, a vytvářet tak velmi zvláštní slitinu.

Kovový vodík ve vesmíru je možná spíše kapalina než pevná látka

K tomuto závěru alespoň došli vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley a z londýnské University College v článku zveřejněném v Proceedings of the National Academy of Sciences.
V nitru Jupitera panuje až 70milionkrát větší tlak oproti pozemské atmosféře. Teplota zde dosahuje mezi 10 000 a 20 000 C, což je více než na povrchu Slunce (cca 5000 C). Když vědci vystavili v laboratoři hélium podobným podmínkám, začalo se chovat podobně jako rtuť („kapalný kov“). Bylo elektricky vodivé (nikoliv supravodivé) a zřejmě i schopné tvořit slitinu s kovovým kapalným vodíkem.
Z tohoto důvodu se v nitru velkých planet zřejmě také nekoná to, co se označovalo jako héliový déšť, tedy proces, při němž se mělo hélium propadat hlouběji do nitra vodíkovým prostředím. Oba prvky se zřejmě spíše mísí. Héliový déšť se dával do souvislosti s procesem vyzařování energie z Jupitera a Saturna; pokud tento proces nenastává, bude třeba příslušné teorie změnit.

V nitru Merkuru padá železný sníh

Zdroj: ScienceDaily

Poznámka: U vodíku je kovová forma logická, ostatně leží nad alkalickými kovy. U hélia je představit si ho jako kov poněkud obtížnější. Nebo je to tak, že za uvedeného tlaku a teploty by se jako kov choval skoro jakýkoliv prvek?

autor Pavel Houser