Pokud najdete v atmosféře planety metan, je to vzrušující zpráva. Otázkou zůstává, pro koho. Radovat se mohou geologové (planetologové), neboť metan může být signálem vulkanické činnosti nebo astrobiologové a vlastně všichni ostatní, protože metan může také ukazovat na přítomnost života. Samozřejmě jsou ve hře ještě další varianty jako dopady meteoritů, ale jejich přínos k celkovému množství se dá obvykle nějak odhadnout.
Objevený metan by měl být navíc „čerstvý“. Pokud totiž není doplňován, rozloží se vlivem slunečního (hvězdného) záření během maximálně několika desítek let.
Sondy z oběžné dráhy v roce 2004 našly metan v atmosféře Marsu. O tomto marsovském metanu a jeho možném původu se už toho napsalo hodně. Podle některých pozorování měla být v atmosféře rudé planety dokonce celá oblaka metanu o celkové hmotnosti několika tisíc tun. Další důkazy měla přinést Curiosity. Jenomže kde nic, tu nic.
Curiosity provedla velmi citlivá měření v říjnu, listopadu a letos v červnu. Tvrzení, že laboratoř vyloučila přítomnost metanu, není zcela přesné. Curiosity pouze vyloučila množství metanu menší než 1,3 ppb (miliardtin z celku). To může znamenat, že metanu je v atmosféře Marsu mnohem méně než se čekalo nebo dokonce že metan zcela zmizel. Spodní odhady předpokládaly množství přibližně 6 až 10 ppb.
Curiosity se chystá na další a ještě daleko přesnější měření. V případě neúspěchu bude situace už velmi vážná. Vědci jsou však rozčarování již nyní a vedou diskuse o tom, kam se mohl metan podít. Ve hře jsou dvě základní teorie. Dřívější pozorování byla opakovaně chybná nebo se metan rozkládá v atmosféře mnohem rychleji, než se čekalo.
Už za měsíc odstartuje k Marsu první indická sonda MangalYaan. Ona i některé další by sice měly disponovat přístroji, které metan odhalí, ale nedosáhnou přesnosti Curiosity.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.