Student World

Finanční částka, určená pro člověka, který dokáže Velkou Fermatovu větu, má velmi zajímavý původ. Souvisí totiž s jednou nerealizovanou sebevraždou…

Německý mladík Paul Wolfskehl byl ve druhé polovině 19. století odmítnut jistou dámou a pod vlivem tohoto milostného kolapsu rozhodnut spáchat sebevraždu. Před vlastní realizací mu však vybyla ještě trocha času (v rámci své obsese se chtěl zabít přesně o půlnoci a všechny potřebné náležitosti již stihl zařídit), který využil na listování matematickými publikacemi. Přitom narazil na jakousi formální chybičku v článku svého německého krajana Kummera, kterým vyvracel dosavadní pokusy o důkaz.
Wolfskehl díky náhle probuzenému zájmu zmeškal již naplánovaný termín sebevraždy. Najednou pocítil, že se dostavila nová chuť do života. Protože právě téma Velké Fermatovy věty mu zachránilo život (byť se problémem již po zbytek života zřejmě příliš nezabýval), připravil také v tu chvíli závěť, která byla otevřena po skutečné jeho smrti v roce 1908.
Většinu svého majetku, 100 000 německých marek (to bylo ve v roce 1908 částka podstatně vyšší než dnes), svěřil do opatrování Královské společnosti věd, která měla cenu předat úspěšnému řešiteli problému.
Zajímavé je, že soutěž měla podle Wolfskehlova přání běžet "pouze" 99 let – řešení na přelomu tisíciletí se tedy v jistém ohledu stihlo až na posední chvíli…
Závěrečná otázka pro čtenáře Science Worldu: Na řešení jakého vědeckého problému budete pamatovat ve své závěti vy sami?

Zdroj: Simon Singh: Velká Fermatova věta, Academia, Praha, 2000

autor Pavel Houser