Největší planetka hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem a současně i trpasličí planeta Ceres byla známá jen ze snímků z Hubblova dalekohledu. Teprve sonda Dawn nám odhaluje její detaily a jsou to dost překvapivé podrobnosti.
Fanoušci záhad a konspirací teď pracují na dvě směny. Musí vysvětlit nejen původ záhadných svíticích skvrn na povrchu Cerery, ale zároveň také to, že jsou tyto snímky k dispozici a NASA nám to netají.
Kosmické objekty mají obvykle různorodý povrch. Nemusíme chodit daleko. Měsíc sám už při pohledu pouhým okem obsahuje tmavé (moře) a světlé oblasti. Jejich původ je geologicko-historický. Měsíční moře mají jiné složení, jedná se fakticky o ztuhlou lávu, která se dostala na povrch při dopadu asteroidů.
V případě Cerery je to ale extrém. Dvě velké a velmi jasně až zářící skvrny najdeme uvnitř asi 90 km velkého kráteru. Co je zajímavé, jedna z nich je téměř v jeho centru. Náhoda nebo…?
Existují dvě hlavní teorie: led případně jiný velmi reflexní materiál nebo kryovulkanismus. Vědci se klaní spíše k tomu materiálu.
Carolyn Porco, která pracuje v týmu sondy Cassini, umístila včera na Twitter velmi zajímavou fotku. Na povrchu Saturnova měsíce Phoebe jsou také vidět velmi jasné oblasti. Není přitom tajemstvím, že měsíce planet Sluneční soustavy jsou často zachycené asteroidy, takže do značné míry mluvíme o podobných objektech.
Dawn vstoupil formálně na dráhu kolem Cerery v pátek. Nečekejte ale hned nové podrobné snímky nebo odpovědi. Navedení na oběžnou dráhu nějaký čas potrvá. Ze vzdálenosti přes 13 tisíc km se půjde na 4 300 km a až v srpnu začne mapovací fáze z výšky 1 500 km. Nejblíže pak bude Dawn na konci roku – jen asi 380 km nad povrchem. V této době můžeme očekávat i data z přístrojů a měření okolí trpasličí planety. Pokud by se jednalo o led, může docházet k sublimaci, což by měla sonda odhalit. Mise má trvat 16 měsíců, ale může být prodloužena.
Pokud by to přece jen byl kryovulkanismus, tedy sopky chrlící chladný materiál (obecně), budou planetologové pátrat po nějakém důkazu – jednoduše řečeno kopci, trhlinách apod.
Mimochodem, před časem kosmická družice Herschel odhalila v okolí Cerery vodní páru (viz náš článek z loňska). Do prostoru má unikat asi 6 kg za sekundu. To ale nic neznamená. Voda se může do okolního prostoru dostávat jak sublimací tak i kryovulkanismem.
Skvrny jsou také tmavší v okamžiku, kdy se blíží k terminátoru (rozhraní mezi denní a noční stranou), což naznačuje, že světlo odráží a nikoliv, že se jedna o mechanismus, který by ho vytvářel.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.