Student World

Výzkum komet zaznamenal v průběhu 20. a počátku 21. století dramatický vývoj. V těchto dnech krouží okolo jedné z vlasatic evropská sonda, ale změnil se i způsob hledání komet. Kdysi astronomové vysedávali před dalekohledem a pozorovali vizuálně, pak přišlo náročnější období s nočním pozorováním a denním vyvoláváním a analýzou fotografických desek.

Lov komet byl oblastí, kde se vytrvalý amatér mohl zapsat do dějin. Stačilo štěstí a stovky pozorovacích hodin. Pak přišly CCD matice a nakonec automatičtí lovci, kteří jako kombajny pročesávají celou oblohu. Ale na jednoho lovce nemají – na SOHO. Před dvaceti lety se do vesmíru vydala kosmická sonda, která během cesty do libračního centra o kometách ani neslyšela. Přesto jich do dnes našla na 3 000!

Jedná se o komety, které se přibližují ke Slunci. Okolo Slunce projde na své dráze blíže či dále každá kometa. Mnoho z nich se ale přiblíží opravdu hodně blízko a velká část z nich má patrně stejný rodokmen – jsou to trosky jedné velké komety, která se kdysi během průletu rozpadla.

Do hledáčku SOHO se nedávno dostaly i slavné komety jako Lovejoy (2011) nebo ISON (2014), které se dostaly ke Slunci skutečně hodně blízko.

Některé komety průlet kolem Slunce přežijí, jiné se rozpadnou a některé rovnou vypaří. Nejvzdálenější vrstvou sluneční atmosféry je koróna, která má sice vyšší teplotu, než některé „nižší vrstvy“, ale je příliš tenká. Co by se ovšem stalo, kdyby se některá z komet dostala ještě blíže k vrchním vrstvám sluneční atmosféry a je to vůbec možné?

John Brown a jeho kolegové to simulovali. Jedním dechem ale dodávají, že jejich závěry jsou poněkud spekulativní. Brown a jeho tým mluví o sněhových koulích v pekle. Kometa, která by chtěla proniknout skutečně blízko a vydat se na extrémně extrémní jízdu by musela mít hmotnost minimálně 109 kg.

Pokud by se dostala blízko, gravitace Slunce by ji urychlila na 600 km/s! Záhy by došlo k deformaci komety a výbuchu, který by byl pozorovatelný v oblasti ultrafialového a rentgenová záření. Uvolněná energie by odpovídala úniku koronální hmoty, jen by se odehrála v menším prostoru.

Nic podobného samozřejmě pozorováno zatím nebylo. Může se jednat o velmi vzácný jev, obdobu dopadu komety do atmosféry Jupiteru, který jsme pozorovali před 21 lety.

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.

autor Petr Kubala