Student World

Nejprodávanější knihou z oblasti literatury nonfiction se tohoto léta ve Spojených státech i Velké Británii stala kniha amerického cestovatele a vědeckého publicisty Billa Brysona. Její název, Stručná historie téměř všeho (A Short History of Nearly Everything), pojal autor očividně jako parafrázi titulu bestselleru Stephena Hawkinga . Kniha je čtivě napsanou publikací shrnující to nejpodstatnější z nejrůznější vědeckých oborů, od astrofyziky po geologii, paleontologii a biologii. Bryson přitom nevytváří jen jakousi nezáživnou sbírku faktů, ale zajímá ho geneze fundamentálních objevů, které měnily paradigma, ať už jde o fyzikální revoluci, jež se odehrála v Anglii díky Isaaku Newtonovi, nebo plavbu Charlese Darwina na lodi Beagle, která byla nutným předstupněm pro jeho formulaci evoluční teorie. Autor ve svém textu dokáže nejen shrnout podstatu zásadních vědeckých objevů, ale rovněž je oživit zajímavými příběhy ze života význačných astronomů, fyziků, chemiků či inženýrů, jejichž objevy měnily tvář světa. „Věda nebyla nikdy tak okouzlující a zábavná jako v knize Stručná historie téměř všeho,“ napsal jeden z recenzentů. Doufejme jen, že se s knihou Billa Brysnona budeme brzy moci seznámit i v překladu do češtiny.

Další dvě pozoruhodné novinky se týkají astronomie či spíše astrofyziky. V prestižním nakladatelství Simon & Schuster vyšla začátkem července nová kniha Timothyho Ferrise, jehož čeští zájemci o astronomii dobře znají díky překladu jeho vynikající Zprávy o stavu vesmíru (č. Aurora 2000). Novinka nese název Pátrání ve tmě (Seeing in the Dark) a na rozdíl od Ferrisových předešlých knih je určena především amatérským astronomům, kteří se za jasných letních nocí chtějí pomocí malých dalekohledů vydat na pouť noční oblohou. Kniha však není jen průvodcem pro pozorovatele, ale přináší zasvěcený výklad podepřený o nejnovější poznatky současné astrofyziky.
Druhá nově vyšlá kniha o astronomii, Budoucnost prostoročasu, je trochu z jiného soudku. Jedná se o soubor textů současných významných astrofyziků, kteří se ve světle nejnovějších poznatků o vlastnostech vesmíru vyjadřují k teoriím o jeho budoucnosti. V kolektivu autorů, vedle již zmíněného agilního Timothyho Ferrise, najdeme taková jména, jako jsou např. Stephen Hawking, Kip S. Thorne, Igor Novikov či Alan Lightman. Kniha je esejistickým záznamem diskuse, která proběhla na kalifornském Caltechu při příležitosti oslav šedesátých narozenin amerického astrofyzika a kosmologa Kipa Thorna. Zásadním tématem všech pěti esejů je cestování časem, které ale jejich autoři pojímají bez jakékoli senzačnosti a přísně v mezích vědeckého poznání. Vedle zásadních otázek teoretické fyziky počátku 21. století se zde ale objevují i jiná témata. Zatímco Ferris se zabývá problémem, jak by se měly nejnovější vědecké poznatky prezentovat široké veřejnosti, Lightmann si všímá paralel mezi současnou vědou a moderním uměním.

Podle názvu dalšího titulu, který zní Jak získat Nobelovu cenu (How to Win a Nobel Prize), by se mohlo zdát, že se jedná o humoristickou knihu. Není tomu ale tak. Autorem publikace je osobnost nadmíru seriózní – J. Michael Bishop sám před čtyřmi lety získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Jeho kniha není v žádném případě hloupým manuálem k získání nobelovky (třebaže i takové publikace na americkém knižním trhu najdete), ale určitou zpovědí o tom, jak se chlapec z malého amerického města dostal k mikrobiologii a posléze i ke špičkovému vědeckému výzkumu. Vedle toho autor sleduje poutavou formou vývoj poznatků v mikrobiologii, biochemii a genetice.

I z biografické literatury nabízí angloamerický knižní trh pár zajímavých novinek. Nejpozoruhodnější z nich je bezesporu nový rozsáhlý životopis jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob nazvaný stroze – Isaac Newton. Jeho autorem je James Gleick, který si získal značnou reputaci díky své knize Genius, vynikajícímu životopisu amerického fyzika Richarda Feynmanna. Rovněž ve své novince o Newtonovi dokázal Gleick skloubit svůj čtivý styl s obrovským materiálem, který při psaní knihy musel prostudovat (svědčí o tom mimo jiné celý šedesát stran poznámek a odkazů na literaturu). Biografie byla dosud hodnocena pouze v kladných superlativech, a to jak kritikou, tak i čtenáři. (Poznámka Pavel Houser: v češtině od Gleicka vyšla kniha Chaos.)
Nové životopisné publikace se dostalo i Benjaminu Franklinovi, vědci, diplomatovi a politikovi, který nemalou měrou zasáhl do lidské historie. Knihu Benjamin Franklin – Americký život (B. F. – An American Life) napsal Walter Isaacson a v počtu prodaných výtisků se dokonce vyrovnala ostře sledovaným memoárům Hilary Clintonové. Je sice zdánlivě neuvěřitelné, aby se k tak propírané osobnosti amerických dějin dalo říci ještě něco nového, ale právě to se Isaacsonovi v jeho nové knize zřejmě podařilo. Kromě Franklinových politických a vědeckých zájmů se totiž zaměřuje i na jeho soukromý život, aniž by se ovšem snížil k bulvárnosti či nevkusu. Naopak, ve své více než čtyřistastránkové biografii představuje Franklina nikoli jako ideálního, moudrého učence a diplomata, ale jako komplikovanou osobnost, která měla i řadu prostých lidských slabostí.
K pozoruhodným životopisům tohoto léta můžeme zařadit i knihu Wired – A Romance od Garyho Wolfa. Jedná se o životní příběh Louise Rosseta, jednoho ze zakladatelů časopisu Wired.

Bestsellerem se stala i horká novinka Samuela Barondese, profesora psychiatrie a neurobiologie, nazvaná Lepší než Prozac (Better than Prozac). Autor zde v první řadě popisuje mechanismus působení nejznámějších antidepresiv, jako jsou vedle v názvu zmíněného Prozaku např. Valium, Thorazin či Benzedrin. Upozorňuje rovněž i na jejich vedlejší účinky. Ve světle nejnovějších poznatků potom vysvětluje, jak probíhá vývoj efektivnějších a lidskému zdraví méně škodlivějších léků proti depresím a úzkosti.
Poznámka Pavel Houser: Jakýmsi až náboženským vyznáním ve vztahu k Prozacu je naopak kniha "Listening to Prozac", text znám však pouze z odkazů a kritiky třetích stran (podrobnosti o knize a debaty lze snadno nelézt např. na Googlu).

autor Jan Kapoun