Student World

Komety by podle nově zveřejněné teorie mohly být pozůstatkem větších těles, jež se rozpadnou při vniknutí do vnitřních částí sluneční soustavy.

Astronomové navrhli tento mechanismus vzniku pro komety krátkoperiodické, jejichž doba oběhu je kratší než 200 let. Tyto komety téměř jistě pocházejí z Kuiperova pásu za oběžnou drahou Neptuna (viz článek Tajemný svět za Neptunem). Některé ledové objekty (respektive jde o vodní led s příměsí CO2 a organických látek) jsou odsud působením gravitace velkých planet vychýleny na značně excentrické oběžné dráhy. Vydají se na pouť blíže ke Slunci, účinkem jeho záření na přechodnou dobu částečně roztají, získají tak ohony a stanou se kometami v pravém smyslu slova. (Podrobnosti o chování oběžných drah komet viz např. česká Wikipedia)

Kathryn Volková a Renu Malhotra z University of Arizona v Tucsonu ale nyní přišli s tím, že krátkoperiodických komet je ve skutečnosti příliš mnoho a ledových těles v Kuiperově pásu naopak příliš málo na to, aby výše uvedené vysvětlení postačovalo. Komety nemají velkou životnost, snadno se vypaří, zřítí do Slunce nebo jsou vymrštěny pryč ze sluneční soustavy.
Odhadnutý nepoměr by se dal vysvětlit, pokud by se objekty z Kuiperova pásu při „vykopnutí“ ze své vzdálené oběžné dráhy na excentrickou orbitu rozpadaly na řádově stovky těles. Jiný výklad říká, že v Kuiperově pásu je ve skutečnosti mnohem více menších objektů, než si dnes myslíme.

Zdroj: New Scientist

Poznámka: O dlouhoperiodických kometách a Oortově mračnu toho ovšem víme ještě méně. Opět viz článek Tajemný svět za Neptunem

Viz také: Chystá se první přistání na jádru komety

autor Pavel Houser