Kvantové počítače kanadské firmy D-Wave jsou zatím podle všeho jediná zařízení tohoto typu, která byla nasazena do standardního („komerčního“) provozu. V roce 2011 si jeden takový systém objednal dodavatel leteckých technologií Lockheed Martin, loni společně Google a NASA.
Již od počátku, co D-Wave své systémy nabízí, se objevovaly pochybnosti, zda jde skutečně o kvantový počítač, tj. zase výpočet využívá těchto principů. Skepse se nicméně postupně rozptyluje. Lockheed Martin svůj systém provozuje ve USC Viterbi School of Engineering a tam celé zařízení nyní prošlo rigorózními testy. V Nature Physics byla publikována analýza, která víceméně potvrzuje kvantový model.
Přesněji řečeno: Nelze přímo dokázat, že čip se chová podle pravidel kvantové logiky, nicméně postupně byly vyloučeny jednotlivé možnosti klasických modelů. Bez kvantových efektů se prostě vlastnosti systému dají těžko vysvětlit (poznámka: kvantový systém se dá klasickým simulovat, zde se však zřejmě sledovaly konkrétní fyzikální vlastnosti, ne abstraktní algoritmy).
Na USC Viterbi School of Engineering se po loňském upgradu provozuje čip D-Wave Two s 512 qubity. D-Wave slibuje, že letos nabídne verzi čipu s 1 024 qubity. Systém ale vyžaduje stále velmi speciální prostředí, např. pracuje při teplotě kapalného hélia.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Samozřejmě neodborník si pod tím stále jen s obtížemi něco konkrétnějšího představí – snad krom toho, že systém by tedy mohl procházet najednou 2 na 512 stavů.
Systémy D-Wave mají speciálně využívat kvantového žíhání. V zásadě jde o prohledávání adaptivní krajiny/stavového prostoru (apod. struktur). Hledáme-li globální maxima či minima, potřebujeme, aby se nám systém nezasekl v nějakém lokálním extrému. Žíhání je způsob, jak toto umožnit. Při kvantovém žíhání pak systém dokáže mezi jednotlivými oddělenými místy v adaptivní krajině přes vrcholky tunelovat.
Tedy: D-Wave nedodává univerzální počítač, ale systém, který realizuje konkrétní sadu algoritmů určených pro úlohy typu prohledávání stavového prostoru (obchodní cestující, optimální struktura molekuly…). Pokud se kvantové počítače zmiňují třeba v souvislosti se šiframi a faktorizací (Shorův algoritmus), to D-Wave nezvládá. Někdy se systém proto spíš označuje jako kvantový optimalizátor. Teoreticky si lze představit, že by fungoval jako speciální doplněk, jakýsi koprocesor, jiného systému (samozřejmě, pokud by nevyžadovat tak speciální laboratorní podmínky).
