Biopalivům se vytýká, že zvyšují cenu potravin. Příští generace biopaliv by se proto měla vyrábět hlavně ze zbytků (kukuřice, pšenice, slámy…) nebo z plodin jinak nevyužívaných a pěstovaných mimo klasické zemědělské půdy (viz také: Biopaliva – druhý dech nabídnou symbiotické bakterie).
Při kvašení zbytků ale vzniká hodně kyseliny octové, které reakci zpomalí, eventuálně kvasinky až otráví a kvašení se úplně zastaví. A i kdyby ne, uhlík, který skončí jako kyselina octová, už nebude využitelný v etanolu, klesne tedy celková výtěžnost. Ve větší míře zde probíhá proces, který může za zoctovatění vína. Dalším problémem je, že při zkvašování odpadu se uhlík v sacharidech přemění jako na vedlejší produkt i na glycerol.
Vědci z nizozemské Delft University of Technology dokázali přidáním jediného bakteriálního genu do běžných (výroba piva a vína) kvasinek Saccharomyces cerevisiae docílit hned tří zlepšení kvasného procesu: zvýší se výtěžnost ethanolu, vznikne méně kyseliny octové i glycerolu. Stačilo vzít gen z bakterií Escherichia coli a geneticky modifikované kvasinky dokázaly přeměňovat ocet opět na alkohol (tedy opačná reakce než zoctovatění). Naopak geny odpovědné za procesy vedoucí ke vzniku glycerolu jim byly odebrány – a celé to dohromady fungovalo.
V Deftu už požádali o patentování celého postupu. Kdyby se ho podařilo převést z laboratoře do praxe, mělo by to jistě velký průmyslový význam.
Zdroj: Sciencedaily
Poznámka: Jak se píše ve zdroji, tak přepisuji. Osobně bohužel nechápu, jak metabolicky/kvašením přeměnit kyselinu octovou na ethanol, když ten první produkt je už oxidovanější. Spotřebovává se při tom energie, proč by nějaké bakterie měly pro tuhle reakci vůbec enzymy? (A nedaly by se tyto GM kvasinky pak používat i pro výrobu nápojů, bez hrozby zoctovatění?)
Podobné technologie viz také články: GMO kvasinky pro výrobu biopaliva, Palivo z kvasinky, bakterie a rostlinných genů
Obrázek: Sušené kvasinky, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
