Student World

Máme další číslo udávající procentuální genetickou příbuznost člověka a šimpanze. Podíváme se do nitra Marsu i pod led Antarktidy. Zajímavé archeologické objevy se zřejmě podařilo učinit v předkolumbovské Americe. Přinášíme další přehled odkazů…

Další příspěvek do nekonečné řady čísel kvantifikujících genetickou podobnost mezi člověkem a šimpanzem najdete na Oslu. V tomto případě se de facto měřila odlišnost aminokyselin (tj. záměna nukleotidů, která nevedla ke směně kódované kyseliny, se nezapočítávala jako odlišnost). Výsledkem pak je shoda více než 99 %, eventuálně rovnou návrh, aby šimpanz a bonobo byli řazeni s člověkem (a samozřejmě i např. australopitékem) do jediného rodu.
Více
http://www.osel.cz/index.php?clanek=324&music=&x=
Totéž na New Scientistu:
http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99993744

Co se nachází v nitru Marsu? Odpověď nabízí Planetarium.
Více
http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/71870

Na stránkách Planetária lze upozornit i na další materiál, tentokrát z úplně jiného soudku – o menhiru u Kloubouk.
http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/71869

Poznámka: Pokud jste místo někdy osobně navštívili, nemohli jste si opravdu nevšimnout stop novodobých "rituálů" – ohniště, svíčky přímo na kameni, mince ve štěrbinách. Kolem menhiru není ani symbolický plot, žádná naučná stezka, žádná popisná cedule…

Život pod ledem Antarktidy. Díky velkému množství soli zůstává pod ledem antarktických jezer voda v kapalném stadiu i při teplotě okolo -10 stupňů C. Najdeme zde tedy i živé organismy. Totéž pak platí pro samotný led, v němž se nalézá řada mikroorganismů hibernovaných – a část z nich se podaří oživit. Může se přitom jednat o bakterie staré miliony let. Kromě mapování historie života jsou podobné extrémní podmínky důležité i vzhledem k úvahám o životě ve vesmíru.
http://ihned.cz/index.php?p=002600_detail&article[id]=12790710&article[area_id]=10008980
(poznámka: omlouváme se za nefunkční odkaz)

Dva objevy z předkolumbovské Ameriky podle Tiscali
V Nikaragui (El Cascal del Flor de Pino) byly nalezeny stopy městského osídlení z doby předcházející klasickému mayskému období.
Více
http://www.worldonline.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=8083&chan=mult
Poznámka: V článku není zmíněno nic o existenci písma v této kultuře. Olmékové přitom začali svá kalendářní vročení psát již kolem poloviny 1. tisíciletí př. n. l. Vliv Olméků je prokazatelný i v oblasti Nikaragui (a v podobě kultury Chavin snad až v Peru). Vztah nových nálezů k Olmékům ani k formování mayské civilizace není z článku příliš jasný.

V Bolívii byly údajně nalezeny kresby podobné Nazce; předpokládá se, že také pocházejí ze stejného období.
Více
http://www.worldonline.cz/mult/tis_aktualita.phtml?chan=mult&clanekid=8068
Poznámka: Kultura Nazca byla ovšem typicky pobřežní. V Bolívii v té době (počátek našeho letopočtu) již zvolna rostlo Tiahuanaco. V článku je nález nových kreseb lokalizován do "západní Bolívie", bohužel se však neupřesňuje, zda jde o horské svahy And, náhorní rovinu Altiplano apod.

A závěrečný odkaz nám dorazil e-mailem:
Na stránkách http://www.astronomie.cz si můžete v rubrice "Ke stažení" přečíst (stáhnout) nově uvolněný zpravodaj Amatérské prohlídky oblohy – Bílý trpaslík číslo 113 (http://www.astronomie.cz/data/texty/bt113.pdf).

V BT 113 vyšly tyto články:
Město Inků – Petr Scheirich
Planetární atmosféry – Martin Vilášek
Proč je nutno svítit venku jen dolů část první, o jasu oblohy – Jeník Hollan
Otisk měsíčního záblesku – Pavel Gabzdyl
Černé divadlo – Jan Mocek
Drobky ve vzdálených končinách, díl první – Petr Scheirich
Trpasličí tipy na květen – Lukáš Král
Zajímavá pozorování – Marek Kolasa, Michal Švanda
S pozdravem za Amatérskou prohlídku oblohy
Marek Kolasa – koordinátor

autor Pavel Houser