Růst atmosférické koncentrace oxidu uhličitého mění pH oceánů, lososi infikují aljašská jezera PCB, krystaly sulfidu zinečnatého pomohou při pátrání po mimozemském životě, podařilo se naklonovat krysy. Vědci dokončili sekvenování genomu psa, jiné genetické testy osvětlují původ australského psa dingo… Následuje další přehled o odkazů.
Postupy používané při psychoterapii mohou snadno vést ke vzniku falešných vzpomínek (např. na zneužívání ze strany rodinných příslušníků). Oběti terapie se v USA s bývalými terapeuty často soudí. Falešné vzpomínky mohou vznikat i na základě policejních výslechů…
Podrobnosti Lidové noviny.
http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=201776&sec=35&sub=89&dat=20030926#clanek
Tvar krystalů tak jednoduché látky, jakou je sulfid zinečnatý, by mohl napovědět, jakým způsobem tato látka vznikla – zda v přítomnosti vody nebo v prostředí bezvodém. Jiné krystalky (nanokrystaly) se zase odlišují podle toho, zda vznikly činností mikroorganismů nebo běžnými geologickými procesy. Tyto poznatky by mohly pomoci např. při analýze meteoritů, ale i při výzkumu prováděném přímo v kosmu (např. na kometách, planetách či jejich měsících).
Více Osel
http://www.osel.cz/index.php?clanek=394&music=&x=
Lososi, kteří se táhnou třít proti proudu řek, nesou ve svém těle obrovské koncentrace PCB. Přenášejí polychlorované bifenyly do prostředí relativně čistých aljašských jezer, a ohrožují tak i predátory, kteří se živí jejich masem.
Více Osel
http://www.osel.cz/index.php?clanek=407&music=&x=
Francouzským vědcům se podařilo naklonovat první krysy.
Podrobnosti České noviny.
http://www.ceskenoviny.cz/styl/index_view.php?id=26281
Růst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře by mohl přispět také k větší kyselosti oceánů. Podle New Scientistu bylo průměrné pH oceánů rovno 8,3 v průběhu poslední doby ledové, 8,2 před nárůstem produkce oxidu uhličitého a nyní pokleslo až na 8,1. Výhledově by mohlo spadnout i na 7,4.
Zdroj New Scientist
http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99994196
Poznámka Pavel Houser: Ovšem i pH 8,1 i 7,4 je ještě zásadité. Skoro bych si myslel, že CO2 se bude v takovéto vodě dále rozpouštět (což se však zjevně neděje). Další věc, voda řek je také spíše kyselá, dešťová voda byla vždycky kyselá (i před kyselými dešti s oxidy síry a dusíku). Je pravda, že krev člověka – a zřejmě i většiny dalších organismů – je mírně zásaditá, tato hodnota ale nezávisí na tom, zda je domovem organismu voda mořská či říční.
Otázkou je, jak změna pH oceánu zapůsobí na růst mořských řas. Pokud se jim bude dařit hůře, poklesne fotosyntéza a tím odběr CO2 z atmosféry. Proces by tak získal kladnou zpětnou vazbu. Pokud řasy naopak uvítají kyselejší vodu, začnou absorbovat více oxidu uhličitého a systém bude mít spíše charakter oscilujícího homeostatu se směřováním do rovnovážného stavu.
Podařilo se dokončit čtení genomu psa.
Podrobnosti vědecká sekce Tiscali.
http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=21010&chan=mult
Poznámka Pavel Houser: Zajímavé je, že podle prvních informací má genom psa blíže k lidskému než genom myši. Přitom by člověk na základě stávajících informací předpokládal, že radiace savců probíhala spíše způsobem (šelmy) (hlodavci-hmyzožravci-primáti). Pokusíme se k tomuto problému získat podrobnější informace.
Další informace z psího světa:
Australský divoký pes dingo vznikl skutečně zdivočením již jednou domestikovaných zvířat. Dingové přišli do Austrálie z jihovýchodní Asie asi před 5 000 lety – novým osadníkům psi možná sloužili jako živé zásobárny potravy během cesty přes moře. Příbuznost se podařilo objasnit porovnání mitochondriální DNA dingů s veřejně dostupnými databázemi genetické informace psů a vlků.
Podrobnosti:
http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99994207
Poznámka Pavel Houser: O tom, že dingo přišel do Austrálie spolu s člověkem, se ani před tímto objevem už prakticky nepochybovalo. Placentální savci totiž jinak v Austrálii vůbec nežijí (tedy pokud pomineme činnost člověka, viz příběh králíků).
