Student World

Vše o safírech, archeologický park ve Věstonicích, nejčernější barva na světě, USA investují do vývoje vodíkové energetiky, ropa se uplatňuje při vzniku jeskyní, Comlumbia se mohla s něčím během svého letu srazit, kmenové buňky se uplatní při "opravě" lidského srdce… Další série odkazů.

U Věstonic by mohl vzniknout archeopark, píše Tiscali. „Výstava“ by měla být vztažena nejen k lovcům mamutů, ale i římské době – vojenské ležení Římanů zde existovalo v době markomanských válek za císaře Marka Aurelia.

V lednovém Vesmíru (včetně webové verze časopisu) vyšel velice docela zajímavý článek o safírech. Na jakých historických předmětech najdeme safíry? Jaké další drahé kameny bývají se safíry zaměňovány? A co umělé imitace?

Vesmír podruhé, opět článek o vzniku jeskyních komplexů. Diskutuje se zde například o vlivu ropných nalezišť – do protékající vody se dostávají uhlovodíky, ty reagují například se sádrovcem. Vzniká sulfan, ten potom mohou zpracovávat speciální bakterie, které ho oxidují na kyselinu sírovou. Ta samozřejmě reaguje s dalšími horninami… (podrobněji).

Ještě jeden příspěvek k otázce kvantová mechanika a svobodná vůle na Neviditelném psu. Shrnutí: z kvantové fyziky a indeterminismu se podle autora nedá svobodná vůle nijak vyvodit. Na Science Worldu přineseme v budoucnosti další příspěvek k této otázce, tentokrát na základě Eganovy knihy Karanténa; zde je nad otázkou „kdy vlastně kolabuje vlnová funkce“ vystavěn dokonce celý sci-fi román.

Perlička: ze slitinu niklu a fosforu byla vyvinuta nejčernější barva na světě (více Ihned).

Česky psaný odborný text mapující poslední vývoj kauzy Columbie přináší Space Portal (kauza „poškození levého křídla“, možná srážkou s nějakým dalším kosmickým objektem během letu).

Americký prezident Bush zveřejnil plán, podle kterého by mělo být investováno do výzkumu „vodíkové energetiky“. Cílem je samozřejmě omezit závislost USA na dovozu ropy. Podrobnosti Idnes (jinak článek za mnoho nestojí).

Kmenové buňky se mohou uplatnit při léčbě srdečních poškození, píše New Scientist.

autor Pavel Houser