Student World

Šlechtitelé se snaží vytvořit nové odrůdy rýže, v mracích na Venuši by snad mohla být voda (z čehož se téměř automaticky vyvozuje možnost života), za 620 000 eur bude prý brzy možné nahlédnout do vlastního genomu, světlé vlasy mají díky recesivitě příslušného genu na kahánku… Je zde další série odkazů.

Hybridní rýže může poskytnout až třikrát vyšší výnosy, píše Ihned. Novou odrůdu vyvinuli čínští odborníci. Na rýži jako na hlavním zdroji obživy bude brzy závislá téměř polovina světové populace.
Problém však je možná v konzervativnosti spotřebitelů – nová rýže bude mít kratší zrna. U nás byla zase podle citovaného článku vyšlechtěna odrůda rýže, která obsahuje provitamin A, není však bílá, ale žlutá (tudíž možná opět odmítnutí spotřebiteli).

O možnosti života na Venuši píše Tiscali (respektive agenturní zpravodajství). Oživený by mohl být nikoliv spálený povrch planety, ale spíše mraky, v nichž se snad nalézají kapičky vody. Ačkoliv je atmosféra plná oxidu uhličitého, na který stále dopadá sluneční záření, přesto se zde nevyskytuje oxid uhelnatý jako produkt fotochemického rozkladu CO2. Něco by ho tedy mohlo pohlcovat.
Většina vědců k celé možnosti však velice skeptická (IMHO plným právem).

Za dvě stě let by mohly zmizel přírodní blond vlasy, píše Idnes. Informace je to zajímavá, nad formou podání však vstávají hrůzou vlasy všech barev (mimochodem, související postýsknutí – vědecká rubrika Idnes, pokud se na ni podíváte, už obsahuje vědy jen skutečně málo).
Je pravda, že gen pro světlé vlasy či modré oči je recesivní. To však neznamená, že se z populace zpětně nemůže „vyštípnout“, jak o tom svědčí například domorodci na Kanárských ostrovech. Šlo by uvažovat asi takto: Gen pro blond vlasy je v populaci udržován řekněme genem pro preferenci blond vlasů u opačného pohlaví. Otázkou je, zda je tento gen ošálitelný odbarvením. Jedná se o fenomén na podrobnější studii. Lidé se světlými vlasy mívají např. světlejší pleť, kde jsou spíše vidět nečistoty, kožní problémy apod. – v tomto smyslu lze u nich tedy snáze identifikovat, zda jsou zdraví. Pak je zde samozřejmě komplex souvisejících memů. Na toto téma třeba někdy příště :-).

Za 620 000 eur je možné nechat si zmapovat vlastní genom. Píše o tom opět Tiscali. Otázkou však je, co vlastně taková „mapa DNA“ bude ve skutečnosti znamenat (vzpomeňte, jak dlouho trvalo osekvenování lidského genomu, a to se na něm podílely vědecké instituce celého světa). Analýza se možná zaměří jenom na několik částí, které budou organizátoři projektu pokládat za klíčové.

New Scientist jako jednu z cen ve své soutěži nabízí zmrazení, píšou Lidovky.
Většina vědců je však k možnostem, že by bylo možné zmrazené tělo opět přivést k životu, velmi, velmi skeptická (a to i v případě takových fíglů, kdy je do krevního oběhu vpraven glycerol, aby se zabránilo destrukci buněk po vzniku ledových krystalků).

Na závěr opět přímo z New Scientistu.
V budoucnu by mohl být běžný vývoj vajíček organismů v těle jiného druhu (více), zatím zkoušeno mezi krysami a myšmi. Lze doufat, že se časem podaří oživit nějaký druh i čistě na základě znalosti jeho DNA.
Revoluce v zubařství: Možná půjde pěstovat nové zuby namísto těch chybějících.

autor Pavel Houser