Student World

Metan v půdě je pro nás zdrojem obav (co kdyby se tento skleníkový plyn uvolnil do atmosféry), může však být téměř nevyčerpatelným budoucím zdrojem energie.

Metan se na Zemi může vyskytovat v řadě podob, nás v této souvislosti nejvíce ze všeho zajímá jeho hydrát, který tvoří s ledem. Krystalová struktura ledu obsahuje prázdná místa, do nichž se vejdou molekuly plynu, v tomto případě metanu, vázané zde pouze slabými silami (nicméně protože hydrát metanu mívá konstantní složení, můžeme hovořit stejně dobře o sloučenině jako o směsi). Při normálním tlaku je hydrát metanu stabilní asi do -28 stupňů Celsia.
Ačkoliv se v souvislosti se zdroji tohoto metanu zmiňuje hlavně Sibiř, vyskytuje se jeho hydrát pod věčně zmrzlou půdou i třeba v Grónsku, v Kanadě, na Aljašce či v Antarktidě. Podle všeho se jiný typ sloučeniny metanu s vodou nachází i pode dnem oceánů (kde je vyšší teplota, ale tomu, aby se metan z vody „vyvařil“, brání vysoký tlak). Předběžné odhady vedou k závěru, že množství metanu v podobě hydrátu přesahuje zásoby všech ostatních fosilních paliv.

Samozřejmě je zatím nejasné, jak přesně by probíhala těžba, zvlášť pokud požadujeme, aby metan při tom neunikal do ovzduší. Na kontinentech se hydrát metanu zpravidla nevyskytuje v hloubce menší než 150 metrů, těžba na dně hlubokých oceánských pánví by byla ještě nákladnější – nelze úplně srovnávat třeba s těžbou ropy, protože ta se provádí v mělkých šelfových mořích (u hlubokých pánví vesměs dále od pobřeží nastupuje právní problém, protože jde o mezinárodní vody). Ale buď jak buď, obrovská zásoba energie zde je a lze předpokládat, že bude-li existovat tržní poptávka (daná třeba růstem ceny jiných zdrojů energie), bude vyvinuta i nějaká těžební technologie. Časový horizont ovšem dnes těžko odhadovat…

Zdroj: Ferry Fediuk: Hovory s kamením, Mladá fronta, Praha 2007

autor Pavel Houser