Věčně zmrzlá půda je plná hydrátu metanu. Existují obavy, že by se v případě oteplování mohl po roztátí tento metan dostat do atmosféry (metan je mnohem „skleníkovější“ než oxid uhličitý). Pokud by se ho však podařilo těžit, skončila by závislost na ropě. Odhady říkají, že množství hydrátu metanu přesahuje zásoby všech ostatních fosilních paliv dohromady.
Z hlediska západního světa se přitom metanový hydrát nachází na příhodných místech, mj. v Kanadě, Aljašce Antarktidě, Grónsku… (A samozřejmě také na Sibiři.)
Těžba naráží na celou řadu komplikací, po roztátí ledu se hydrát rychle rozkládá a plynný metan uniká, je třeba ho nějak efektivně zachytávat.
První pokusy o těžbu byly podle New Scientistu podniknuty v roce 2002 v deltě kanadské řeky McKenzie. Do zmrzlého podloží se pumpovala horká voda; metan se takto sice podařilo získat, nicméně za cenu takových energetických nákladů, že by se technologie nevyplatila. Nyní stejný tým zkouší do zmrzlé půdy prorážet díry a vysávat jimi vzduch. Tímto způsobem dojde v podloží k poklesu tlaku a metan se uvolní.
Jiná forma hydrátu metanu se možná i pod mořským dnem. Velké plány má v téhle oblasti Japonsko, které chce takto získat až biliony tun metanu. Odborníci ovšem varují, že kdyby se při těchto procesech uvolnilo velké množství plynu, mohlo by to vyvolat jevy typu tsunami.
Zdroj: New Scientist
Viz také
Metan z půdy není jen hrozba, ale i surovina
