Student World

Francouzští a britští vědci publikovali v časopisu Journal of the Royal Society Interface srovnání, z něhož má vyplývat, že růst podzemní sítě probíhá víceméně stejně, bez ohledu na to, jak je město na povrchu velké, jaká je zde hustota osídlení a další vlastnosti příslušné „mapy“, jaká je podnebí nebo relativní bohatství místních obyvatel.
Všechna metra se dají popsat přibližně stejným matematickým modelem. Síť obsahuje vnitřní jádro, z něhož pak vybíhají další jednotlivé, už příliš se nekřížící trasy. Bez ohledu na cokoliv dalšího má být nejvzdálenější stanice vzdálena od středu jen asi 2krát tolik, než je průměr jádra (poznámka: to téměř jistě neplatí třeba pro metro pražské). V jádru má být asi polovina stanic, na vnějších „panožkách“ druhá půlka. Počet větví se má rovnat přibližně odmocnině z celkového počtu stanic (větvemi – branch – se asi chápe 2násobek tras, z toho by vycházelo pro počet pražských stanic 36; opět ale člověka hned napadne, že počet „větví“ je už dlouho stejný, zatímco stanic mezitím pořádně přibylo). Asi 20 % stanic má být přestupních (opět neodpovídá).
Podobnost není podle autorů studie výsledkem plánování, vzniká samovolně. Metro je totiž výsledkem návrhu jen velmi nepřímo a nesystematicky. Nejprve vždy vznikne kousek, dále se moc neplánuje. Pak se podle potřeb, které vyvstanou, přistaví další část. Co se zdá být ještě zajímavější, některé matematické charakteristiky (poměry) mají být nezávislé i na době existence metra; což se dá představit asi tak, že s prodlužováním se síť také stále více proplétá atd. V jiných případech má ale platit, že bez ohledu na koncepci původního návrhu („hvězda“ apod.) systémy postupně dokonvergují do obdobného stavu.
Autoři výzkumu se domnívají, že jejich závěry umožní výrazně ušetřit náklady. Určitý mezistupeň např. neodpovídá „stabilnímu řešení“, takže bude vyžadovat brzy další změny a přistavování. Mohlo by se proto vyplatit takový nestabilní stav přeskočit nebo vůbec zvolit jiné řešení.

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Možná ta deklarovaná podobnost platí jen pro města řádně větší než Praha?

autor Pavel Houser