Student World

Květnový Vesmír bohužel pokračuje v sérii čísel, v nichž se nedá najít zajímavého prakticky nic, respektive je třeba vybírat hodně pečlivě. Jaký je výsledek "přesévání"?

Tomáš Grim píše v aktuální části o zajímavém experimentu týkajícím se smyslu včelího tance. Pokud se včelám v mírném pásu znemožnilo předávání informací prostřednictvím známého tance (pootočením plástve – v článku je popsáno, jak se to musí udělat), jejich úspěšnost ve vyhledávání potravy se nijak nezměnila.
Zajímavé je, že v tropickém pásu přinesl experiment odlišné výsledky a včely znevýhodnil. A tak je naopak možné, že včelí tanec má smysl v původním tropickém pásu, kde je potrava rozmístěna méně rovnoměrně, zatímco na našich loukách je to celkem jedno a včela narazí na srovnatelné množství potravy, ať letí kam letí (i zde však může být včelí tanec nějak adaptivní, ale spíše z jiných důvodů, třeba při hledání nového hnízda apod.). Předpokládá se, že evoluce včel probíhala právě v tropech a do mírného klimatu se nastěhovaly až později…
Další zajímavosti z květnového Vesmíru: Kapradiny údajně dokáží čistit půdu zamořenou arzenem (výzva pro genetické inženýrství, aby tyto schopnosti byly ještě zvýšeny). Přesličky zase dokáží v sobě kumulovat zlato, nicméně pokusy těžit zlato tak, že by bylo získáváno z biomasy přesliček, se nakonec nesetkaly s úspěchem, především byl problém pěstovat přesličkovou monokulturu :-).
A nakonec, v recenzi na knihu Sedm dcer Eviných upozorňuje Daniel Frynta, že paleolitický obyvatel Britských ostrovů nalezený v Cheddaru měl sekvenci mtDNA velmi podobnou současných obyvatelům této oblasti. Z čehož by vyplývalo, že Evropa si od paleolitu udržela větši genetickou kontinuitu, než jsme dosud předpokládali (a možná ani příspěvek neolitiků z Blízkého východu není tak podstatný a technologie byla spíše přejímána původními obyvateli – asi jak kde).

autor Pavel Houser