Student World

V květnovém vydání VTM/Science zaujme několik perliček. Tak například: kytovci jsou příbuzní hrochům, hadím jedem bychom mohli prát skvrny od krve, existují také jedovatí ptáci…

– Kladistické "stromečky" ukázaly už několikrát, že kytovci patří v evolučním větvení do blízkosti sudokopytníků, především hrochů. Hroši tak mají k velrybám blíže než třeba k prasatům či velbloudům. Společným předkem kytovců a hrochů mohl být obojživelný (a zřejmě býložravý) savec.
– Hadí jed, který brání srážení krve, by se mohl stát inspirací pro vývoj léků na cévní příhody. Současně by ale mohl rozkládat fibrin a tím umožnit, aby šly dobře vyprat skvrny od krve. Sama o sobě není tato složka hadího toxinu jedovatá, i když je otázka, jak to budou vnímat potenciální zákazníci… Ještě zbývá dořešit, zda látka (protein) rozkládající fibrin zůstane aktivní i při vyšších teplotách.
– Novoguinejský pták z rodu Pitohui má v kůži a paří obsažen neurotoxin, takže ho můžeme pokládat za jedovatého. Vědec, jehož tento pták poškrábal, (dočasně) ochrnul.
– K tomu, aby se na povrchu zlata vytvořila tenká slitina zlata a rtuti (amalgám) úplně stačí, aby si člověk potřísnil ruku se šperky rtutí z rozbitého teploměru. Takto "postižené" zlaté šperky připomínají stříbro. Lze použít leštící prostředky na drahé kovy, přitom tom se ale samozřejmě ztratí i kousek zlata.
V květnovém VTM nechybí ani rozsáhlý článek o evropském raketoplánu Hopper, účincích infrazvuku (zvlášť destruktivní vliv na lidské tělo má frekvence 7 Hz, která vede k porušení vnitřních orgánů), nesmrtících zbraních nebo o problému chátrání starých varhan…

autor Pavel Houser