Prosincové vydání VTM/Science se věnuje především historii letectví. Z technologických témat zde nalezneme třeba i článek o válečných vozidlech…
Z hlediska náplně Science Worldu nás zaujal článek o zvonařské technologii a podrobnější materiál o nově objeveném českém dinosaurovi. Lákavě vypadalo téma o dějinách kanibalismu, je však pojato dosti povrchně (např. se prakticky neřeší dosti zásadní spor, zda se lidské maso jedlo v minulosti spíše jako potrava, nebo coby součást rituálního chování) a s řadou nepřesností.
Nejzajímavější z celého čísla je (subjektivně) text Jaroslava Petra "Podmořské hory a pohoří". Většina podmořských vrcholků je výsledkem sopečné činnosti. Okolí takové podmořské hory bývá často úplně svébytným světem, asi 30 % místních druhů totiž tvoří endemité. Řada druhů zmizí díky intenzivnímu "výlovu" moří dříve, než se je podaří vůbec prozkoumat (doprava do vědeckých laboratoří je problematická nejen kvůli změnám tlaku, ale i vzhledem teplotnímu šoku – v hloubi oceánu se teplota vody pohybuje okolo 2 či 4 stupňů Celsia).
Žraloci kladivouni zřejmě využívají při svých toulkách oceánem podmořských hor jako navigačních bodů. Zajímavé také je, že někteří hlubokomořští koráli mají z nějakého neznámého důvodu všichni prakticky stejnou mitochondriální DNA. Vztahy příbuznosti mezi obyvateli různých podmořských oblastí také napovídají minulým migracím, které se uskutečňují nejen za pomoci klasických mořských proudů, ale i nepravidelně vznikajících obřích vírů.
Na okraj: V aktuální části prosincového VTM/Science najdete mj. výsledky výzkumu, který ukázal, že šumivé nápoje opíjejí více a rychleji než "obyčejné" pití obsahující stejný podíl alkoholu. Přesný biochemický mechanismus ovšem zatím není znám, snad jde o to, zda se alkohol absorbuje spíše v žaludku nebo ve střevech. Zábavný je také text o Murphyho zákonech a jejich zkoumáním ze strany matematiků (pokud např. chcete, aby namazaný krajíc dopadl nenamazanou stranou, stačí ho pustit z větší výšky.
