V redakci se nám s mírným zpožděním ocitlo říjnové číslo VTM; časopis změnil podobu, obálka je nyní vyplněna především titulem "Science". Změněnému designu odpovídá i oproti minulosti mnohem zajímavější obsah.
Zaujal např. článek o pavoučích vláknech. Kromě bizarní, nicméně již známé perličky o tom, jak se díky genové úpravě může bílkovina pro tvorbu vláken vytvářet i v kozím mléku, se zde lze dozvědět i řadu dalších zajímavostí. Proč pavučinu nenapadají houby nebo bakterie, jak tlusté by muselo být vlákno, aby zastavilo Boeing v letu, i to, že různé typy vláken jsou produkovány různými žlázami. Proč pavouci vlastní vlákna pojídají? Samozřejmě nechybějí ani populární obrázky pavučin, které byly utkány pavouky intoxikovanými různými látkami drogového typu.
Zajímavé jsou také články pojednávající o sopkách, metastázích a umělých ostrovech.
Osobně mě nejvíce upoutal materiál Extrémní kovy (autor Dalibor Vojtěch). Článek popisuje způsoby, jak připravit slitinu kovů a skla. Problém je samozřejmě už v tom, že se jedná o "spor" mezi amorfní strukturou skla a kovovým krystalem. Amorfní kovovou látku připravíme především rychlým ochlazením, kdy se atomy kovů nestihnou uspořádat do mřížky. Někdy se také vyplatí příměs dalších nekovů. Výsledný materiál je pak díky amorfní struktuře extrémně pevný, tvrdý a má také oproti kovům odlišné magnetické vlastnosti.
V článku je také pozoruhodná zmínka o cenových výkyvech různých kovů; burzovní cena palladia např. v roce 2001 vyšplhala oproti zlatu až na čtyřnásobek, potom však prudce spadla a nyní je palladium opět levnější než zlato…
Shrnuto: Nabídka populárně-vědecké publicistiky na českém časopiseckém trhu je opět o něco bohatší. Vytknout tomuto číslu VTM lze ale určitě obálku. Především titulek: Exkluzivně: Krutá pravda o virtuálním sexu! by člověk čekal v jiném časopise. Taktéž podtitulek pod hlavním nápisem Science, který zní "Pro muže, který má mozek po ruce", evokuje spíše než populární vědu produkt typu Esquire.
