Student World

První blízkovýchodní zemědělci mohli být současníky evropských lovců mamutů a sobů, počátky staroegyptského státu, enzymy z masožravých rostlin, proč nacházíme velryby vyplavené na plážích…

V srpnovém VTM zaujaly následující materiály/informace:

V krátkých zprávičkách je zmínka o tom, že počátky zemědělství jsou snad až o 10 000 let starší, než se dosud předpokládalo. Nové archeologické nálezy z Izraele ukázaly sběrače plané pšenice a ječmene již z doby před asi 23 000 lety. Vlastní zemědělství (pěstování – za přelom se pokládá, když na rostlině začne být oproti plané formě viditelná mutace) mohlo vzniknout až mnohem později, nicméně i tak se počátky neolitu na Blízkém východě posouvají stále do větší minulosti. Pokusím se sehnat na toto téma podrobnější informace.
Několik úvah: díky známým nástěnným malbám se v mladším paleolitu pokládala za nejvyspělejší oblast západní Evropy. Počátky neolitu na Blízkém východě nicméně mohou být s magdalenienem klidně souběžné. Za druhé, nemohlo třeba zemědělství několikrát vzniknout a zase zaniknout, než se definitivně uchytilo? Je známo, že i později ty či ony společnosti zemědělství zanechávaly a vracely se zpět ke sběru a lovu (především v souvislosti s klimatickými výkyvy), nicméně nikdy nešlo o globální zánik zemědělství…

Další zajímavá úvaha je inspirována článkem Jana Urbana o historii kovů. Fakt, že měď používáme už relativně dlouho, se zde dává do souvislosti s tím, že tento kov není pro člověka jedovatý – jakoby došlo k adaptaci. Původně mi to přišlo jako nesmysl, ale konec konců si nejsem jistý. Představa působí pořádně bizarně, ale pokud se lidé za 10 000 let dokázali adaptovat na konzumaci mléka v dospělém věku, proč by za cca 7 000 nemohli získat rezistenci k mědi? Klíčové by bylo zjistit, zda jsou na měď citlivější třeba šimpanzi nebo potomci etnik, která ji nikdy nepoužívala (např. australští domorodci)…

V poradně/odpovědích na dotazy čtenářů se objevil dotaz na trávicí enzymy masožravých rostlin. Mají nějaké využití třeba v průmyslu? Odpověď je po pravdě řečeno spíše negativní – proteázy masožravých rostlin jsou totiž podobné enzymům živočišným. Některé masožravé rostliny ani žádné vlastní trávicí enzymy nemají a využívají činnosti symbiotických bakterií.

Další perličky: Zajímavý je článek Jaroslava Petra, který se snaží dokázat, že lidé mají ve skutečnosti dobrý čich. Sloni se podle Petry Soukupové nejspíš nedokáží dorozumívat dupáním, které by se pak přenášelo jako chvění v půdě. A možná se podařilo objasnit, proč velryby občas končí vyplavené na plážích – jde o výsledek "poruch" v mořských proudech. Velryby se při svých cestách orientují podle teploty vody, dávají přednost chladným proudům, v nichž je větší množství planktonu. V případě nějaké odchylky proudění oproti normálnímu stavu se jim pak do cesty připlete např. Austrálie.

V srpnovém vydání VTM najdete také článek o počátcích staroegyptského státu, který vychází z rozhovoru s egyptoložkou Hanou Vymazalovou. V září se s ní na Science Worldu můžete těšit na obsáhlý rozhovor (po pravdě řečeno nám tohoto krajně zajímavého materiálu přijde škoda ve chvíli, kdy je čtenost serveru kvůli letní sezóně přece jen nižší :-)).

Jinak je toto číslo VTM/Science hodně technologické, čemuž odpovídá rozsáhlý materiál o technologiích na olympijských hrách, nechybí přetaktování procesorů, počítačové viry, elektronika v automobilech, ponorky etc.

Obsah čísla
http://www.vtm.cz/Modules/VTM/ActualCopyStories.aspx?index=0

autor Pavel Houser