Mise Apolla na Měsíc v 60. a 70. letech minulého století mj. zkoumaly měsíční prach.
Data z příslušných senzorů, které vymyslel fyzik Brian O’Brien, byla tehdy uložena na 173 magnetických pásek v NASA a na univerzitě v Sydney. Dlouho se o ně nikdo zvlášť nezajímal. V souvislosti s plánem vybudovat na Měsíci stálou základu představuje ale pro NASA prach znovu problém; může se např. lepit na čočky a všelijak poškozovat různá „těsnění“.
Problém je, že pásky se v NASA podle všeho ztratily (to působí těžko uvěřitelně, člověk by čekal, že něco podobného se stává jen u nás). Kopie na univerzitě v Sydney zůstala, je tu však problém data přečíst. Byla by k tomu potřeba pásková jednotka 729 Mark V od IBM, která se používala hlavně v 50. a v první polovině 60. let. Je to z dnešního pohledu značně bizarní zařízení o velikosti lednice, kde jen „navíjecí kotouč“ pásky má průměr skoro 30 cm.
Příslušná jednotka je k dispozici Australian Computer Museum Society, ale otázkou je, zda bude fungovat, není totiž údajně zrovna čistá. O tom, že by někde snad náhodou tato jednotka používala dodnes, není nic známo. O záchranu dat se pokusí australská firma SpectrumData, která už vzácné pásky odvezla do speciálně klimatizované místnosti. To, zda se data podaří přečíst, se má ukázat v lednu.
Zdroj: Computerworld.com
Viz také (Security World)
Podařilo se přečíst hard disk z raketoplánu Columbia
Počítače NASA ohrožují mravenci
Hubbleův dalekohled se podle všeho podařilo opravit
