I oceány skryté pod ledem Europy obsahují více vody než samotná Země, Ganymed má ale vody ještě mnohem více. Podpovrchový oceán by zde mohl mít hloubku až 600 km (Ganymed je větší než Europa, jde o největší měsíc ve sluneční soustavě vůbec, s hmotností asi 2krát větší než pozemský Měsíc). To samo o sobě není pro pravděpodobnost života zase tak důležité, velké množství vody ovšem může nabízet stabilní podmínky bez teploty příliš kolísající vlivem slapových sil.
Před 4,5 miliardami let byl Ganymed mnohem teplejší než dnes. Jednak v důsledku obrovských slapových sil blízkého Jupitera (ještě se nestačila ustavit vázaná rotace), dále v důsledku záření Jupitera a radioaktivního rozpadu ve svém nitru. Oceán vody se tehdy rozprostíral i na povrchu planety; to je pro vznik života přece jen nadějnější než prostředí v hlubině, které nedává např. šanci na klasickou fotosyntézu (tedy snad až na nějakou variantu u vývěrů u dna využívající infračervenou oblast apod.). Pokud život tehdy na povrchu vznikl, mohl se posléze přemístit i do hlubiny.
Teplota na povrchu Ganymedu se měnila tam a zpět, kapalný oceán oddělenými ledovými oblastmi zde byl přítomný nejspíš ještě před miliardou let. Ještě dnes se oceán (nejspíš na rozdíl od Europy) nachází místy jen asi 10 km pod povrchem a voda při erupcích občas vybublává na povrch měsíce. Rovněž na rozdíl od Europy měl Ganymed v minulosti celkem hustou atmosféru (asi hustší, než má dnes Mars, s kyslíkem, vodní parou, dusíkem a oxidem uhličitým), i když dnes z ní už zbyly jen stopy kyslíku a ozonu. Fungovala zde i tektonika podobná pozemské.
Zajímavé je, že oceán je možná oddělen ledem i „zespodu“ – jednalo by se o tzv. plastický led, který může mít teplotu až 70 C (ale i -15 C na hranici s vodou, která by zde teprve začínala mrznout kvůli rozpuštěným látkám; modely se různí). Plastický led by odděloval vodu od horninového podloží a bránil rozpouštění látek; to bylo mohlo místnímu životu narušovat přívod živin, na druhé straně ale může život existovat i přímo v plastickém ledu.
Obecně lze říci, že pravděpodobnost života na Ganymedu není asi menší než na Europě, vzhledem k minulému vývoji tohoto měsíce snad i vyšší. Mohl by to být klidně život uhlíkový, v současnosti nejspíš hlavně litotrofové. Z hlediska srovnání s pozemskými podmínkami by nemuselo snad jít ani o žádné extremofily, s výjimkou nutnosti vydržet obrovské tlaky. Dnešní prostředí bude také chudé na živiny i zdroje energie…
Zdroj: Tomáš Petrásek, Igor Duszek: Vzdálené světy I
Triton, Praha 2009
