Student World

***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Periodickou tabulku prvků si můžeme představit i řadou jiných způsobů, než jak bývá prezentována ve školních lavicích. Jaká nápady v tomto ohledu přináší popularizátor Peter Atkins?

– Řazení prvků podle stoupajícího počtu protonů v jádře je určitě logické. Nicméně do klasické tabulky bychom klidně mohli přidat ještě třetí rozměr, který by u každého prvku vyjadřoval určitou vlastnost prostřednictvím výšky slupečku. Mohli bychom takto vynášet třeba atomové průměry (nejsou totožné s atomovou hmotností, i když v zásadě s růstem atomové hmotnosti rostou také) nebo hustotu či ionizační energii.
– Periodická tabulka může být barevná. U každého prvků můžeme znázornit jeho barvu, takže výsledkem bude zajímavá koláž (problém – kovy jsou však zbarvené často dosti podobně; jiné prvky jsou zase různě barevné podle konkrétní modifikace – uhlík může být lesklý diamant, černý grafit i oranžový fulleren).
– Můžeme se snažit nějak zohlednit i skupenství. Kapalné prvky (brom a rtuť) nám v tabulce vytvoří kaluže. Fakt ale je, že počet kaluží až příliš závisí na přesném nastavení teploty (maličko nad pokojovou teplotou roztaje cesium – 28 ⁰C atd.).
– Vodík není alkalický kov. Nebylo by vhodnější řadit ho hned vedle helia a nad halogeny (alespoň je to plyn)? I toto uspořádání má své zastánce, nicméně převládající oxidační číslo vodík řadí přece jen spíše k alkalickým kovům. Pevný vodík má také svými vlastnostmi blízko ke kovům.
– Na mapě si můžeme představit třeba „dešťové miny“, tj. prvky, které po přidání vody reagují prudce nebo rovnou s výbuchem.
– Kromě tabulky existují i úplně jiné modely uspořádání, vesměs jsou však mnohem méně využívané. Z tabulky lze dělat 3D struktury, zajímavý byl i de Chancourtoisův pokus uspořádat prvky do šroubovice, v jejímž středu by byl tellur. Výhodou těchto map oproti tabulce je to, že je ihned vidět, že tabulka je do sebe stočená a „západní“ část (alkalické kovy) leží současně vedle části východní (vzácné plyny). Tyto přístupy také více využívají výhod, které oproti papíru přináší počítačová vizualizace. Nevýhodou 3D tabulek je však přece jen určitá nepřehlednost a také fakt, že na tato uspořádání jednoduše nejsme zvyklí, a proto mohou být naopak matoucí.

Zdroj: Peter Atkins: Periodické království, Academia, Praha, 2005

Poznámka: Zajímavé je, že populárních knih o chemii vychází mnohem méně, než je tomu v případě fyziky/kosmologie a biologie. Snad je to proto, že chemie nenabízí žádnou tak abstraktní teorii, jako jsou třeba superstruny, velký třesk nebo evoluce? Nejobecnější chemická pravidla, třeba právě periodická tabulka prvků, snad přece jen nemohou aspirovat na „výklad světa“? Nebo by podobné výklady dnes nepůsobily věrohodně, protože by příliš připomínaly alchymii? (Že by si chemie na rozdíl od kosmologie či biologie své „metafyzické“ období už užila?)

autor Pavel Houser