Student World

O dosti zvláštním mechanismu nalezeném u Antikythéry nejspíš již někdy slyšela/četla většina čtenářů. Miniaturní bronzové ozubené soukolí vyzvednuté spolu s dalšími předměty z vraku potopené antické lodi poutá už asi 100 let zájem odborníků i laiků. (základní informace o "stroječku" v češtině viz např. Wikipedia – http://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanismus_z_Antikythery")

Pokud pomineme interpretace hledačů mimozemšťanů, nález býval vykládán jako hodinový strojek nebo jakési starověké počítadlo. I střízlivé interpretace připouštějí, že mechanická úroveň i vlastní "logika" zařízení poněkud převyšují to, co bychom v této době (nález je datován do 1. století př. n. l.) čekali. Z antiky totiž jinak vůbec neznáme nálezy ozubených soukolí, navíc takhle miniaturních (strojek byl původně uložen do dřevěného obalu velikosti krabice od bot).
Simulace toho, jak by strojek mohl fungovat, naleznete např. na http://etl.uom.gr/mr/Antikythera/. V tomto podání přístroj slouží k simulaci pohybu nebeských těles, přičemž mechanismus se uvádí do pohybu klikou. Jde tedy o jakýsi starověký astroláb. Samozřejmě se pohybujeme trochu na vodě, protože z bronzového strojku zbyly jen zkorodované zbytky zkoumané prostřednictvím rentgenových paprsků. Těmito výzkumy se zabýval především Derek Price, historik vědy z Yale.
To vše není žádnou novinkou, byť je to určitě velmi zajímavé – nyní se však objevila další interpretace nálezu, podle které byl systém ještě mnohem sofistikovanější, než se dosud soudilo. Následující článek vychází z textu publikovaném v The Economist (http://www.economist.com/displaystory.cfm?story_id=1337165). Podle článku nyní Science Wright z londýnského Muzea vědy prozkoumal mechanismus pomocí tzv. lineární tomografie. V zásadě souhlasil a astronomickou interpretací a došel k závěru, že mechanismus reprodukoval pohyb nebeských těles v rámci tehdejší představy epicyklů (zhruba řečeno – tělesa neobíhají přímo kolem Země, ale obíhají kolem "fiktivních středů", které se teprve otáčejí kolem Země). Wright také opravil některé Priceovy názory. Strojek podle něj dokázal přímo simulovat pouze pohyb Měsíce, Slunce, Země a Venuše (Price si zde podle Wrighta poněkud vymýšlel, nebo alespoň podlehl spekulacím, aby mu vše "do sebe zapadalo"), pro simulaci Marsu, Jupitera a Saturnu bylo třeba použít převodů.
Výjimečnost strojku z Antikythéry bychom na druhé straně možná neměli přeceňovat. Podobná zařízení měl kromě jiného sestrojit už dříve také Archimédes. Nejspíš však vzala za své při dobytí Syrakus Římany v roce 212 př. n. l., nebo se do současnosti alespoň nedochovala. Price se navíc domníval, že celá tradice nebyla tak úplně zapomenuta, ale po konci antiky dále žila v arabském světě, odkud pak hodinové strojky převzali zase Evropané.

autor Pavel Houser