Dvě nové kosmické výpravy byly schváleny těsně před koncem roku. Obě odstartují v roce 2006 a jejich cílem budou největší planetky ve Sluneční soustavě, resp. hledání Zemi podobných planet ve vesmíru.
Dnes již bývalý ředitel NASA Daniel Goldin přišel před mnoha lety s vizí "Rychlejších, lepších a levnějších" meziplanetárních výprav. Tento program nesoucí označení Discovery pokračuje i poté, co jeho hlavní zastánce odstoupil ze své pozice. Cílem programu je financování většího počtu menších kosmických výprav, jejichž cena nesmí nepřekročit částku 299 miliónů dolarů. Každých 12 až 24 měsíců by měla některá z výprav odstartovat. Z 26 předběžných návrhů schválených na počátku minulého roku byly posléze vybrány dvě projekty, které dostanou finanční prostředky na realizaci.
První z nových výprav se nazývá Dawn (Úsvit) a jedná se o kosmickou sondu, jejímž cílem bude navštívit dvě největší planetky ve Sluneční soustavě. Planetky Ceres a Vesta patří k největším dosud neprozkoumaným tělesům. Každá z nich je přitom zcela jiná. Zatímco Ceres patří mezi velmi primitivní tělesa a pravděpodobně má vlastní – ačkoliv velmi řídkou – atmosféru, Vesta je naopak přetvořená, její povrch je pokrytý ztuhlou lávou, je velmi suchý a posetý množstvím kráterů po dopadech menších těles.
Sonda bude mít za úkol určit fyzikální vlastnosti planetek jako jsou tvar, rozměry, hmotnost, množství kráterů na povrchu, vnitřní struktura, složení, hustota a magnetické pole. K tomuto účelu bude vybavena čtyřmi přístroji. Výprava bude trvat celých devět let a sondu budou pohánět tři iontové motory, které úspěšně vyzkoušela sonda Deep Space 1. Každá planetka budou zkoumána ze vzdálenosti 800 až 100 km od jejího povrchu vždy zhruba po dobu jednoho roku, kdy bude sonda její oběžnicí.
Planetku Ceres, s průměrem 960 km největšího člena hlavního pásu asteroidů, objevil 1. ledna 1801 Giuseppe Piazzi jako vůbec první planetku. Vesta je menší, má průměr 520 km a objevil ji Heinrich Olbers 29. března 1807.
Druhá z výprav je pojmenována po slavném středověkém astronomovi Janu Keplerovi. Jejím cílem bude hledání Zemi podobných planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Současné metody hledání planet u ostatních hvězd vycházejí z měření radiálních rychlostí těchto hvězd. V případě, že danou hvězdu skutečně obíhá jedna nebo více planet, projeví se malými periodickými změnami právě v této složce rychlosti hvězdy.
Sonda Kepler bude používat zcela odlišnou metodu. Planeta obíhající hvězdu přechází pravidelně před jejím diskem a nepatrně snižuje její jasnost. V případě, že máme to štěstí a spojnice Slunce – hvězda leží v rovině oběžné dráhy planety, můžeme tyto změny jasnosti měřit. Kepler bude vybaven 0,95m dalekohledem, zaměřeným stále na stejnou oblast oblohy, aby mohl nepřetržitě měřit jasnost 100 000 hvězd. Přechází-li planeta zemského typu přes disk hvězdy, lze očekávat změny jasnosti řádově v deseti- až stotisícinách. Opakované poklesy jasnosti budou důkazem pro existenci planety. Její rozměry, dráha a teplota budou moci být určeny na základě zjištěné periody oběhu, trvání zákrytu, změny jasnosti hvězdy a známého typu této hvězdy. Sonda se bude pohybovat po heliocentrické dráze ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce. Výprava by měla trvat 4 roky.
Dosud byly v rámci programu Discovery úspěšně završeny výpravy kosmických sond Mars Pathfinder, která přistála na povrchu Marsu, Lunar Prospector, která důkladně zmapovala složení povrchu Měsíce a Near Shoemaker, jenž studovala z blízka planetku Eros a nakonec na ní dokonce i přistála. V současné době probíhají výpravy Genesis, jejímž cílem je sběr částic slunečního větru, a Stardust, která má naopak za úkol sběr prachových částic přicházejících z mezihvězdného prostoru a z komety Wild 2 a také blízký průzkum této komety. Obě výpravy by měly získané vzorky dopravit zpět na Zemi. Příští rok odstartuje sonda Contour, aby navštívila několik komet. A konečně v roce 2004 poletí Deep Impact k další kometě a Messenger k Merkuru.
