Chemie |
O zásadní objev minulých dnů na poli nanotechnologie se postarali pracovníci z Brookhavenské národní laboratoře ve Spojených státech ve spolupráci s Univerzitou v německém Bielefeldu. Jak informovali v časopise Nature, podařilo se jim odhalit nový typ sférických bublinek, jež tvoří neorganické molekuly na bázi oxidů molybdenu. Tyto bublinky představují dosud nepozorovaný druh mechanismu samoorganizace molekul do složitých makromolekulárních útvarů, který se vyskytuje v přírodě na úrovni nanometru. Zatím byly podobně složité struktury pozorovány pouze u organických molekul (např. DNA).
O zásadní objev minulých dnů na poli nanotechnologie se postarali pracovníci z Brookhavenské národní laboratoře ve Spojených státech ve spolupráci s Univerzitou v německém Bielefeldu. Jak informovali v časopise Nature, podařilo se jim odhalit nový typ sférických bublinek, jež tvoří neorganické molekuly na bázi oxidů molybdenu. Tyto bublinky představují dosud nepozorovaný druh mechanismu samoorganizace molekul do složitých makromolekulárních útvarů, který se vyskytuje v přírodě na úrovni nanometru. Zatím byly podobně složité struktury pozorovány pouze u organických molekul (např. DNA). U oxidů molybdenu vytvářejí atomy molybdenu s atomy kyslíku obrovské kruhovité útvary, jakási nanokolečka o průměrném rádiu 45 nm. Tato nanokolečka se ve vodě samoorganizují do ještě větších útvarů, bublin vyznačujících se složitou strukturou na atomární úrovni. Jednu bublinu může tvořit až 1160 nanokoleček. Jednotlivá kolečka se v bublině nedotýkají, ale jsou oddělena vodíkovými můstky, vyplňujícími prostor mezi nanokolečky. Vědci rovněž zjistili, že právě vytváření těchto struktur oxidů molybdenu ve vodě způsobuje zářivou modř, jíž se vyznačují některá jezera.
Více informací:
Brookhaven National Laboratory
http://bnl.gov/newsroom
Universitat Bielefeld
http://www.uni-bielefeld.de
Předminulý týden proběhl v Londýně Světový kongres zaměřený na nano-ekonomiku (World Nano-Economic Congress). Tom Wakeford z ústavu pro vývoj nanotechnologie při univerzitě v Newcastlu (University of Newcastle) ve svém příspěvku upozornil na nebezpeční katastrofických scénářů. Ty mohou vést k tomu, že se proti rozšíření nanotechnologie budou více a více stavět jak nejrůznější ekologická sdružení, tak i veřejné mínění, pokud vědci nezajistí širokou a kvalitní dostupnost informací z tohoto oboru. Ani to ale není zárukou, že vývoj nanotechnologií nebude pod tlakem vystrašené veřejnosti utlumen. Příkladem je diskuse o geneticky modifikovaných plodinách. Je proto třeba, poznamenal Wakeford, otevřeně a srozumitelně hovořit o aplikacích nanotechnologie, o jejích dopadech na společnost a na světovou ekonomiku.
Stejného tématu se dotkl renomovaný odborník v oboru AI a nanotechnologie Ralph Merkle. (http://www.merkle.com). Ve svém článku v časopise The Scientist (http://www.the-scientist.com) si klade otázku, jak srozumitelně a přesně informovat o jevech, které jsou daleko za hranicí lidských smyslů. Jak popsat to, co není vidět?
Na počátku listopadu byla představena publikace Nanotechnologie a národní bezpečnost: Nové zbraně pro nové války (Nanotechnology and Homeland Security: New Weapons for New Wars, 2003). Jejími autory jsou Mark a Daniel Ratnerovi, uznávané osobnosti v oboru fyzikální chemie a nanotechnologie. Kniha není jen pouhým průvodcem nanotechnologiemi, ale – jak se vyjádřil Stanley Williams z Hewlett-Packard Labs – nově definuje pojmy, jako je energetika, zbrojní systémy nové generace a národní bezpečnost vůbec. Publikací se budeme zabývat na ScienceWorldu v příštích dnech o něco podrobněji. (Mark Ratner, který působí na Harvardově univerzitě, získal v roce 2001 Feynmanovu cenu za nanotechnologii.)
Více informací:
http://www.nanotechbook.com
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.