Student World

Co je kvalitní a co méně? Co je současný mainstream, jaké názory jsou menšinové a jaké zastává pouze autor uvedené publikace? Světem superstrun, inflace, kosmologických konstant i hypotéz více světů nás provází Luboš Motl, doktor teoretické fyziky a mj. překladatel Elegantního vesmíru do češtiny.
Vzhledem k tomu, že korespondence se odehrávala po e-mailu, odpuste v následujícím textu nepřítomnost diakritiky.

Tedy: slovo má Luboš Motl.

Nejprve obecne.
Knizky, ktere vychazeji, jsou tak ci onak rozumne, ale zase bych netvrdil, ze odpovidaji soucasnym horkym tematum v kosmologii. Cestovani casem je prima, ale lide o tom samozrejme mluvili uz davno a odvodili relevantni reseni Einsteinovych rovnic, ve kterych se spontanne vytvori casove smycky. Ja nikdy nepochopil, jak muzes uzavrene casupodobne smycky "vytvorit". Bud tam vzdycky byly, nebo ne. Kazdopadne je pravda, ze nejaka takova reseni Einsteinovych rovnic existuji; to jeste ale neznamena, ze se mohou fyzikalne realizovat. Cestovani casem take neni primo hlavni otazka kosmologie; rozhodne tahle knizka neodpovida zadnemu "horkemu trendu" mezi kosmology poslednich let.

Porad bych asi ruku do ohne dal jen za prezentaci na nekolika popularnevedeckych mistech, jako treba kapitola 14. Elegantniho vesmiru (ze ano :-)). Velky tresk je dnes celkem spolehlive overena vec – se vsim rozpinanim, kosmickym zarenim, s merenim zastoupeni helia, deuteria a lithia, ktere podporuje teorii nukleosyntezy – teorii o tom, jak se kdysi v ranych stadiich vesmiru po velkem tresku vytvorila jadra atomu v pomeru, ktery lze spocitat z termodynamiky spojene s dalsimi zakony.

Uz 20 let je jasne, ze mame ale moznost jit dale, za teorii velkeho tresku. Inflace, vytvorena na zacatku 80.let (Guth, Linde a dalsi), je dosud hlavnim teoretickym smerem, na ktery mainstreamovi kosmologove sazeji; dodnes je ovsem otevrenou otazkou.
Vysvetluje radu problemu – proc je prostor tolik plochy; tak velky; proc je v nem tak malo magnetickych monopolu; proc je teplota reliktniho zareni tak konstantni, ackoliv bez inflace nebyl zpusob, jak efektivne vymenit informaci o teplote v minulosti – a objevuji se (v poslednich 4 letech rekneme) prvni mereni, ktere davaji prvni nesmela a neprima potvrzeni predpokladu inflacni teorie – zvlaste detailni analyza reliktniho zareni.

Podle TIME nebo Science nebo koho byl v roce 1998 nejvetsim objevem ve vede objev zrychlovani rozpinani vesmiru. Od te doby se stava cim dal tim jasnejsi, ze ve vesmiru existuje nenulova pozitivni kosmologicka konstanta, diky ktere nas vesmir svoje rozpinani nezpomaluje, ale zrychluje – a nakonec by mel skoncit jako prazdny, exponencialne se rozpinajici de Sitteruv prostor.
Kosmologicka konstanta se projevuje jako hustota energie, ktera existuje i ve vakuu (a zakrivuje vesmir) a ktera ma zaporny tlak rovny (minus) hustote energie samotne. Podle mereni tvori 70 % celkove hustoty energie ve vesmiru.