Student World

Předběžné výsledky z přístroje GRS sondy Odyssey ukazují na možné obrovské zásoby vody v jižní polární oblasti Marsu, v hloubce okolo jednoho metru pod povrchem. Přístroj GRS nedokáže detekovat přímo vodu jako takovou, ale pouze vodík, který ji tvoří spolu s kyslíkem. A vědci se přiklánějí v tomu, že nejpravděpodobnější formou výskytu vodíku na Marsu je vodní led.

Výsledky jsou stejné jako údaje získané obdobným přístrojem na sondě Lunar Prospector. Ten objevil vodík v polárních oblastech Měsíce, které jsou v trvale ve stínu. Rovněž zde se soudí, že se zde vyskytuje ve formě vodního ledu.
Severní polární oblasti Marsu budou prozkoumány později. Na severní polokouli je totiž v současné době zima a měření množství vodíku v těchto oblastech ruší vrstva zmrzlého oxidu uhličitého.
Objevení vodíku, resp. vodního ledu, v polární oblasti bylo do jisté míry očekáváno. Ale výsledky měření ukazují i na možnost výskytu vody v rovníkových oblastech. A v těchto malých zeměpisných šířkách je možné, že zde vodní led na jistou dobu taje a může tak podporovat život.
Tyto první výsledky měření jsou pouze předzvěstí dalších upřesňujících dat. Po vysunutí 6,4 metru dlouhého nosníku se snímací hlavou GRH se očekávají podrobnější výsledky o množství a rozložení chemických prvků tvořících povrchové vrstvy Marsu. Měření je totiž rušeno vlastním tělesem sondy.
Překvapení mezi vědci vyvolaly i snímky z přístroje THEMIS. Jsou totiž nad očekávání ostré a jasné. Hlavní pozornost se soustředí na snímky v infračerveném spektru, i když přístroj pořizuje snímky i ve viditelné oblasti elektromagnetického záření. Infračervené spektrum je totiž použitelné i pro noční fotografování povrchu Marsu.
Infračervené snímky zobrazují teplotu povrchu Marsu, ze změn jeho teplot lze zjistit, co tvoří povrch v dané oblasti. Písek a prach mají malou tepelnou kapacitu, po západu Slunce proto rychleji chladnou a na infračervených snímcích mají tmavší barvu než skály, které ztrácejí nahromaděné teplo pomaleji. Lze tak objevit i skály a kameny ukryté pod nánosy písku a prachu, jenž nejsou ve běžných snímcích viditelné.
Dalšími zveřejněnými výsledky byla data získána z třetího přístroje MARIE, měřícího úroveň radiace na cestě mezi Zemí a Marsem. Z nich vyplývá, že denní dávka záření astronautů letících k Marsu by byla dvojnásobná oproti hodnotě, kterou denně obdrží astronauti na palubě ISS. Přístroj v současné době nepracuje, technici se pokoušejí nalézt problém, jenž od srpna loňského roku znemožňuje získávat z něj vědecká data.

autor mikes, http://www.space-portal.net/