Ještě ze základní školy si zřejmě pamatujete vzoreček pro výpočet obsahu trojúhelníku ve tvaru S = a * v(a)/2. Jenže co když máme zadané pouze délky jednotlivých stran? Geometrické řešení je samozřejmě nasnadě. Trojúhelník je délkami ...
Ještě ze základní školy si zřejmě pamatujete vzoreček pro výpočet obsahu trojúhelníku ve tvaru S = a * v(a)/2. Jenže co když máme zadané pouze délky jednotlivých stran? Geometrické řešení je samozřejmě nasnadě. Trojúhelník je délkami tří stran jednoznačně určený, lze tedy např. narýsovat a změřit velikost libovolné výšky. Jak je to však s příslušným matematickým vztahem?
V Dějinách přírodních věd v datech (Mladá fronta, Praha, 1979) jsem se dočetl, že vzorec odvodil nejpozději Hérón v 1. století našeho letopočtu v knize Metrika, leč pravděpodobně byl znám již 300 let předtím Archimédovi.
Při odvození vzorce lze postupovat následovně
S = a * v(a)/2
nyní rozdělíme stranu "a" a použijeme Pythagorovu větu. Dostaneme soustavu rovnic:
a = a1 + a2
c exp 2 = a1 exp 2 + v(a) exp 2
b exp 2 = a2 exp 2 + v(a) exp 2
vyjádříme a1 a a2 a posléze i v(a) jako funkci a, b, c a dosadíme do původní rovnice. Postup je to poměrně dlouhý a i finální vzorec je dosti komplikovaný.
Aniž by však šlo přímo o něj, zbývá otázka: setkali jste se s ním během výuky matematiky na škole (asi nejspíš v gymnaziální době)? Musím se přiznat, že já zřejmě nikdy, a to ani v podobě černé skřínky, ani v podobě návodu k odvození. Přitom se jedná o úlohu dosti typickou…
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.