Student World

Výsledně by se mohlo zvýšit množství planktonu, alespoň jednoho typu. Co tato změna udělá dalšího? Jednou z možností je záporná zpětná vazba, tj. větší intenzita fotosyntézy a více oxidu uhličitého stáhnutého z atmosféry. Tomu asi bude odpovídat i více CO2 pohřbeného na mořském dně a tedy mechanismus způsobující ochlazení – samozřejmě těžko říct, jaký podíl „původního“ oteplení se tím vyrovná. Tento pohled na věc představil Jon Hawkins z Univerzity v Bristolu.

Pevninský led pod sebou narušuje horninu, takže když roztaje, dostanou se do oceánu spolu s vodou i další látky, třeba železo. I to by mohlo moře „pohnojit“, protože je nedostatkovým prvkem a ostatně se uskutečnily pokusy ho do moře přidávat i uměle (viz také: Vědci zkusí zúrodnit oceán tunami železa).
Tání mořského ledu podobný efekt nemá – na druhé straně se při tom zase nemění výška hladiny. V Antarktidě pevninské ledovce netají, v Arktidě převládá mořský led, tj. popsaný mechanismus se vztahuje hlavně ke Grónsku. Navíc vody u nejjižnějšího kontinentu jsou prý zase na křemík celkem bohaté z jiných důvodů a zde stojí za to se soustředit spíše na bilanci železa.

Kolem Grónska byl už údajně v oceánu zaznamenán zvýšený výskyt rozsivek. A i když se předpokládá zpětnovazebný („příznivý“) efekt tohoto jevu, jisté to není, produktivita různých oblastí oceánu i cykly prvků se mohou v důsledku změnit i jiným, těžko předvídatelným způsobem.

Zdroj: New Scientist a další

autor Pavel Houser