Student World

Námitka: Cesta časem není možná, protože by mohlo dojít ke změně minulosti a vzniku logického rozporu. Odpověď: Prostě byste nemohli udělat nic, co by přivodilo rozpor. Námitka: Mám ale přece svobodnou vůli. Odpověď: A jak to s tím vším souvisí?

Richard Gott skutečně ukazuje, že cesta časem není v nutném rozporu se svobodnou vůlí. Její (hypotetická) existence nám přece také neumožňuje porušovat fyzikální zákony. Můžeme si to tedy představit tak, že při cestě časem se objeví jakýsi další mantinel síly "fyzikálního zákona". Jeho překonání si samozřejmě budeme moci představit v rámci myšlenkového experimentu, to bude ale asi tak všechno. Svobodná vůle nám ani za normálního běhu světa neumožní udělat něco "logicky rozporného". Nemáme svobodnou vůli v tom smyslu, že bychom se mohli stát čímkoliv.

Možnou následnou námitkou však je, že jakákoliv cesta do minulosti způsobí změnu. Byla-li by jakákoliv změna minulosti zapovězena silou na úrovni fyzikálního zákona, prostě bych v té minulosti být nemohl.
Existuje však přesto cesta, jak se vyhnout pasti logického sporu, protože se s tím "mohlo počítat", tj. cesta časem mohla být dokonce nutnou podmínkou, aby ke sporu nedošlo – a tudíž musí být uskutečněna, aby byl předán příslušný pešek či žolík. Podle představy Richarda Gotta mohl dokonce celý vesmír povstat tak, že jedna jeho část "protunelovala" do minulosti a tam dala sama sobě vzniknout. V tomto smyslu pak vesmír nemá žádný počátek a je v čase uzavřený podobně jako smyčka.

Samozřejmě existuje i řada doplňkových koncepcí. V modelu různě se větvících vesmírů si lze představit třeba to, že by nás cesta do minulosti navedla prostě do nějaké vedlejší větve (například do vesmíru, který je vůči tomu našemu posunutý o příslušný časový úsek) – tu bychom mohli klidně změnit, protože by byla bez vztahu k naší vlastní minulosti. Dokonce je možné, že bychom ani nemuseli nic měnit – prostě by stačilo najít vesmír, kde se to, co chceme, již stalo :-).

Zdroj: Richard Gott: Cestování časem v Einsteinově vesmíru, Argo a Dokořán, Praha, 2002

autor Pavel Houser