Student World

Skutečnost je kvantována, my ji však jako kvantovanou nevidíme. Roger Penrose se z tohoto důvodu v rozporu s většinou fyziků i biologů domnívá, že kolaps vlnové funkce má nějakou souvislost s lidským vědomím.

V této souvislosti je nejznámější Penrosova představa lidského mozku jako kvantového počítače. Nicméně Penrose se zamýšlí i nad otázkou kolem známé Schrodingerovy kočky. Proč vnímáme buď živou, nebo mrtvou kočku a ne superpozici stavů? Je kolaps vlnové funkce vlastností fyzikální reality nebo našeho vědomí?
Takové otázky řeší Penrose ve sporu s Hawkingem v knize Povaha prostoru a času. Hawking se domnívá, že vysvětlení, proč dojde ke zhroucení superpozice, vyplývá prostě z matematického formalismu kvantové mechaniky (maticový element kombinace obou možností živá-mrtvá se na makroskopické úrovni stane nulovým). Podle Hawkinga k výkladu nepotřebujeme žádné nové teorie měření ani vědomí.
Penrose logicky nepokládá Hawkingovy argumenty za dostatečné a opakuje své tvrzení, že neurčitost, protože podle něj nemůže být vlastností fyzikální reality (ve sporu Einstein-Bohr o to, zda bůh hraje v kostky, se Penrose netají sympatiemi k Einsteinovu pohledu na věc, byť tato koncepce minimálně dočasně prohrála), a tedy nějak souvisí s měřením/pozorováním či ještě obecněji s vědomím.

(Zdroj: Stephen Hawking, Roger Penrose: Povaha prostoru a času, Academia, Praha, 2000)

autor Pavel Houser