Označení vitriol zpravidla znamená kyselinu sírovou, eventuálně její soli – sírany. Není ovšem vitriol jako V.I.T.R.I.O.L. Následuje několik snad zajímavých, zčásti k alchymii vztažených výkladů podle knihy Slovník symbolů.
Vitriol, psáno s tečkami, tedy jako V.I.T.R.I.O.L. se totiž někdy vykládá také jako zkratka pro formuli popisující alchymistickou transmutaci: Visita Inferiora Terrae Rectificando Invenies Occultum Lapidem – Navštiv nitro země, očištěním najdeš skrytý kámen – míněno Kámen mudrců.
Kámen mudrců, neboli lapis philosophorum, představoval cíl alchymistické práce, substanci schopnou proměňovat kovy, omlazovat i léčit. Kámen měl být výsledkem složitých operací s látkou, při kterých mělo dojít ke splynutí protikladů – proto bývá někdy symbolicky znázorňován jako hermafrodit. Splynutí protikladů mělo být výsledkem procesů, při kterých byla látka rozdělována, “očišťována” a následně opět míchána – rozpouštěna.
Související slovo arbor philosophica (strom filosofů, mudrců) představuje rozvětvenou strukturu, která podle alchymistů vzniká krystalizací dusičnanu stříbrného smíchaného se rtutí. Pojem také někdy znázorňuje dvanáct hlavních alchymistických operací.
Zdroj: Udo Becker: Slovník symbolů, Portál, Praha, 2002.
Abychom se vrátili zpět k reálné chemii – menším pátráním na internetu je možné dojít ještě k několika dalším významům slova vitriol. Například středověcí horníci "pálili vitriol", který poté používali k výrobě kyseliny sírové. Je tedy otázkou, co se vlastně míní tímto druhem vitriolu.
Taktéž jsem narazil na látku označovanou jako "sladký vitriol" (sweet vitriol), což je uspávadlo a anestetikum používané již minimálně od doby Paracelsa. Podle všeho odpovídá dnešnímu éteru a nalezl jsem i zmínky, které jeho objev připisovaly španělskému chemikovi (a kabalistovi) Raymondu Lullovi.
Jinak vitriol zřejmě odpovídá především koncentrované kyselině sírové (cca 96%). Roztok kyseliny sírové přesycený oxidem sírovým (tj. de facto kyselina silnější než 100 %) se označuje jako oleum.
