Student World

Na naše otázky odpovídá.Ing. Vladimír Kellner, CSc., který je vedoucím Analytické zkušební laboratoře akreditované ČIA, o.p.s., podle ISO 17025) Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., Praha. Ing. V. Kellner zastupuje Český svaz pivovarů a sladoven v Analytické komisi Evropské pivovarské konvence, což je jakési, dalo by se říct, Pivovarské OSN. Ing. Kellner je předsedou subkomise Pivo.

Můžete stručně připomenout studie, které zjistily příznivé účinky piva? Co přesně se zde zkoumalo, v čem byl příznivý zdravotní účinek?

Zde je třeba zdůraznit, že dnes již existují stovky odborných studií, které zdůrazňují pozitivní účinky střídmého a zároveň pravidelného pití piva. Dá se říct, že nové a nové studie přibývají jako houby po dešti. Jedná se hlavně o medicínské publikace a publikace pivovarsko–analytické. Dnes už nikdo nezpochybňuje fakt, že alkohol v malých dávkách a pravidelně požívaný má příznivý vliv na zdraví konzumenta.
Když se pokusím shrnout údaje z bohaté řady zdravotních studií věnovaných alkoholu, tak se jedná o údaje více než 350 tisíc zkoumaných osob. Z nich vyplývá již zmíněný fakt, že alkohol v malých dávkách požívaných pravidelně má pozitivní vliv. Omezuje vznik ischemické choroby srdeční, snižuje úmrtnost na infarkty myokardu a cévní mozkové příhody. Tento efekt se ve velké míře připisuje zvýšení hladiny „hodného“ HDL cholesterolu, kdy HDL váže přebytek cholesterolu v buňkách a vrací ho do jater, kde je odbouráván. Současně pitím malého množství alkoholu dochází ke snižování koncentrace „zlého“ LDL cholesterolu, který se ukládá v cévách a je tak příčinou aterosklerózy. Alkohol tak zlepšuje poměr HDL/LDL. Snižuje aterosklerózu a blokuje srážení krve. Alkohol má i mnoho dalších pozitivních vlivů při rozumné konzumaci, jako např. uklidňující vliv na psychiku, snižuje stresy, podporuje krevní oběh, snižuje krevní tlak.
Ale zůstaňme pouze u jeho vlivu na snižování úmrtnosti způsobené kardiovaskulárními chorobami (CVD). Obecně se dá říct, že úmrtnost se u střídmých konzumentů snižuje o 20÷50 % oproti úplným abstinentům či naopak alkoholikům.
Pro českého čtenáře mohou být nejzajímavější dvě studie z poslední doby, které přímo zkoumaly populaci, která převážně nebo výhradně pije pivo a jen nepatrně nebo výjimečně jiné alkoholické nápoje. V British Medical Journal vyšel nedávno článek autorů Katedry epidemiologie a veřejného zdraví z University College London a z našeho Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, kteří studovali soubor populace, která přednostně pije pivo, tedy soubor v České republice. Výzkum byl prováděn v pěti oblastech, jednalo se o soubor mužů mezi 25÷64 lety, kteří za sebou měli již první nefatální infarkt myokardu.
Výzkum naprosto jasně prokázal, že skupina, která týdně pila 4÷9 litrů piva, měla naprosto nejnižší riziko dalšího infarktu. Jejich riziko kardiovaskulárních chorob bylo obecně redukováno o více než 50 %. Ale nejhůře dopadli zapřisáhlí abstinenti a lidé, kteří pijí méně než 0,5 l piva týdně. Oproti nim se riziko lidí se spotřebou 4÷9 litrů piva týdně snížilo o 2/3!!! Skupina, která pila týdně cca od 0,5 l do 3,9 l piva, měla riziko oproti abstinentům snížené asi o 1/3. Je třeba říci, že při spotřebě větší než 9 l týdně už riziko zase CVD pomalu narůstalo, ale pořád byl na úrovni asi o 45 % nižší než u abstinentů.
Samozřejmě, že tyto výsledky naprosto korelují s mnoha dalšími pracemi i z nedávné doby, které rovněž potvrzují pozitivní účinky střídmého pití alkoholu na zdraví populace. I další práce totiž potvrzují snižování rizika CVD v krvi při pravidelném mírném požívání alkoholických nápojů, dochází ke zlepšení krevního oběhu, dokonce ke snížení krevního tlaku. Např. Brenner et al. (Epidemiology) prováděli svůj výzkum v německém Ulmu. Sledovali skupinu 312 lidí s rozvinutými kardiovaskulárními obtížemi a skupinu 479 lidí zdravých, poměr mužů a žen v obou skupinách byl stejný. Šlo v naprosté většině o lidi, kteří pili převážně pivo, víno jen v nepatrné míře. U všech byly v jejich krvi sledovány koncentrace látek, které zvyšují riziko CVD. Jednoznačně bylo prokázáno, a to v obou zkoumaných skupinách, že v porovnání s abstinenty měli lidé střídmě, ale pravidelně pijící pivo podstatně nižší koncentrace rizikových látek v krvi. Jinými slovy – byla dokázána silná statistická korelace mezi rozumným pitím piva a sníženým rizikem CVD.

Jaká je tedy optimální dávka? Jak to vypadá při odchýlení se od optima (oběma směry)?

Zde je nutné přiznat, že údaje z literatury i praxe se v mnohém rozcházejí. Zde záleží asi mnoho i na osobní zkušenosti lékaře – tedy nemyslím s jeho pitím, ale ve vztahu k jeho pacientům. Důležitá je tedy představa, co se rozumí pod střídmou, zdraví prospěšnou konzumací.
V literatuře lze nalézt dosti rozdílné údaje, které se ale obvykle pohybují od 20 až do 80 g alkoholu na den. Průměrně se udává jako optimální dávka 40 g alkoholu za den, což odpovídá zhruba 2 pivům. Lékaři se v poslední době sjednocují v názoru, že muž by mohl vypít asi 1 až 3 půllitrová piva v průběhu celého dne (nikoliv najednou např. večer). U žen platí totéž, pouze ta piva by měla být třetinková.

Liší se optimální dávka podle pohlaví? Podle některých studií mají ženy větší problémy s odbouráváním alkoholu než muži. Nebo záleží jen na přepočtu na tělesnou hmotnost?

Odpověď jsem již trochu naznačil v předcházející části našeho rozhovoru. Zde je nutno vidět, že i když jsou si muž a žena rovni, tak na poli alkoholu tomu tak vůbec není.
Asi nebude škodit připomenout, co se v těle děje po vypití nějakého alkoholického nápoje. Alkohol se začíná v těle rozkládat – metabolizuje se v žaludku a tenkém střevě. Potom přechází do krve. Je různými způsoby metabolizován v játrech, v ledvinách i v dalších orgánech. Enzym alkoholdehydrogenasa alkohol přemění (zoxiduje) na acetaldehyd. To je ta látka, která vlastně organismu škodí, neboť je pro něj toxická. Acetaldehyd je přeměňován aldehyddehydrogenasou na kyselinu octovou, která již tělu nevadí.
Ženy mají odbourávání alkoholu pomalejší než muži, kteří jsou vlastně na tento proces lépe enzymaticky vybaveni. Ženy mají méně alkoholdehydrogenasy než muži. To je dáno geneticky. Ale je dobře známo, že např. Japonci jsou na tom s alkoholem také hůře než třeba Evropané, protože i oni mají málo alkoholdehydrogenasy.
Abych odpověděl i na další část Vaší otázky, musím zdůraznit, že tělesná hmotnost samozřejmě hraje svoji roli. Proto lidé s větší hmotností obecně „snesou“ víc alkoholu než lidé hubení, ale pozor, neplatí to stoprocentně, protože i v naší populaci jsou jedinci kteří mají málo alkoholdehydrogenasy a nemusí jít jen o „hubeňoury“.

Pokračování…

autor Pavel Houser