***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Pokud se zamýšlíme nad tím, proč žijeme v tom období vesmíru, kdy žijeme, bývá často uváděno, že dříve to šlo jen obtížně. Musela proběhnout nejen biologická evoluce vedoucí k inteligenci.
Život pozemského typu potřebuje především „kamenné“ planety, ty zase vyžadují existenci těžších prvků (z nichž jsou pak konec konců složena i těla organismů). Dokud existovaly hvězdy první generace, svět de facto sestával jen z vodíku a helia. Proto tehdy nemohl existovat život (našeho typu). Nejprve bylo třeba, aby se ve hvězdách první generace upekly těžší prvky, které pak byly (například výbuchy supernov nebo vychladnutím a gravitačním přitáhnutím zbytků jinam) rozházeny po vesmíru. Z nich se pak mohly zformovat kolem další generace hvězd pevná tělesa a…
Rámcově je takový scénář správný, sporné ale může být datování, kdy k němu došlo. Nová data ukazují, že ani nejstarší pozorovatelné hvězdy v naší galaxii nejsou prosté těžkých prvků. Dokonce ani jiné takové objekty se ve vesmíru nepodařilo najít. Těžké prvky jsou obsaženy i v intergalaktických plynových mračnech. Tudíž i tyto objekty musejí pocházet z původní „lehké“ generace hvězd. Některá z těchto mračen jsou ovšem od nás velmi daleko, zhruba stejně daleko jako kvasary, které se nacházejí na hranici viditelnosti. Cesta jejich světla k nám trvala asi 12,5 miliardy let.
Z čehož vyplývá, že těžké prvky musely už nejspíš existovat asi miliardu let po velkém třesku. Alespoň některé hvězdy první generace tedy stihly svůj život odžít velice rychle. Nejde jen o to, že éra hvězd začala ve vesmíru velice rychle, ale že velmi rychle proběhly v jejich nitru i termonukleární syntézy vedoucí k těžkým prvkům.
Pokud těžké prvky existují tak dlouho, mohou zhruba stejně dlouho existovat i planety. A tudíž, alespoň teoreticky, i život. Argument, že žijeme právě teď proto, že dříve život de facto neměl možnost vzniknout, tedy asi padá. Po velkou většinu trvání vesmíru zde tyto podmínky byly (samozřejmě lze ještě argumentovat, že ale byly horší, protože těžkých prvků bylo relativně méně, a tudíž i frekvence planet musela být menší atd.).
A lze dokonce spekulovat, že v minulosti mohly být podmínky pro život dokonce lepší, protože energie ještě nebyla tak degradována. „Možná byla kdysi nebesa plná mimozemské činnosti, ale ta už dávno pohasla,“ píše popularizátor vědy a konzultant New Scientistu Marcus Chown. Mimozemšťany nepozorujeme ne proto, že bychom byli civilizací první, ale třeba z důvodu úplně opačného. To už je ale za současného stavu poznání jen čirá spekulace – ovšem se zajímavou příchutí dekadence.
Zdroj: Marcus Chown: Čarodějná pec – pátrání po původu atomů, Granit, Praha, 2005
Poznámka: I přes poněkud podezření budící název se jedná o titul solidní. České vydání lektoroval a předmluvu k němu napsal Jiří Grygar.
