Student World

Na Science Worldu jsme již publikovali několik článků o chápání vesmíru jako gigantického počítače (viz např. http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/E92C9EF797DEE56DC1256E970048C267). Veškeré fyzikální procesy můžeme chápat jako výpočty – Computo, ergo sum. Zajímavé je, že podle některých názorů by mohla jako využitelný počítač fungovat i černá díra.

"Výstupem" tohoto počítače by samozřejmě bylo to jediné, co z černé díry vystupuje – tedy Hawkingovo záření. Tady ovšem vzniká hlavní problém: Zmizí informace spadlá spolu s hmotou do černé díry z hlediska vnějšího pozorovatele jednou provždy ("černá díra nemá vousy"), nebo jí nějak odpovídá Hawkingovo záření? Samotný Hawking dospěl údajně v posledních letech k závěru, že informace navždy nemizí a může černou díru opustit.
Pokud by tomu tak bylo, pak by paradoxně černá díra šla využít i k provádění výpočtů – otázka by byla zakódována do hmoty, kterou bychom vrhli dovnitř, výsledek bychom pak odečetli ze záření. Myšlenka je to samozřejmě značně bizarní…
Černá díra o hmotnosti 1 kg (poloměr 10 na -27 metru) by zvládla vykonat 10 na 51 operací za sekundu (odpovídá počtu částic, které vytvoří černou díru o hmotnosti 1 kg). Paměťový prostor by odpovídal 10 na 16 bitů (odpovídá horizontu událostí, respektive ploše jeho povrchu). Jak poznamenávají autoři článku v Scientific American, pokud by nadále platil Moorův zákon, pak bychom takovýto notebook mohli koupit někdy ve 23. století :-). Potřebné černé díry by snad mohly být vyráběny v urychlovačích částic.

Zdroj: Steh Lloyd, Y. Jack Ng: Černé díry jako počítače, Scientific American, červen 2005

Otázka: Jak dlouho by však černá díra o hmotnosti 1 kg vůbec vydržela, než by se celá "vypařila"? (v článku se uvádí 10 na 21 s). A jak by vůbec člo zařídit, aby náš notebook z černé díry požíral pouze zadání výpočtu a nehltal veškerou hmotu kolem sebe? Byla by kilogramová černá díra v prostředí naší Země vůbec stabilní?

autor Pavel Houser