Student World

Atlas farmakologie, který vydalo nakladatelství Grada, je podle mého názoru knihou vhodnou nejenom pro lékaře, ale také pro (bio)chemiky bez formálního medicínského vzdělání. Jde o publikaci skutečně přehledovou, populární nootropní látky a různé neurotransmitery zde tedy hrají úlohu pouze okrajovou.

Dopředu budiž řečeno, že zájemci o literaturu popisující změněné stavy vědomí by měli zvolit spíše jinou knihu: na psychedelické látky zde zbude jedna jediná strana. Ani smart drugs, nootropika či kognitiva nejsou hlavní náplní publikace. Co se týče látek měnících vědomí, největší pozornost je zde věnována léčbě organických psychických poruch typu schizofrenie či maniodepresivity. I pokud k látkám měnícím lidskou psychiku přidáte opioidy, anestetika, hypnotika a psychofarmaka, stále zůstává přibližně 30 stran formátu A5 – tedy méně než desetina knihy.
Tolik o tom, co v publikaci čtenář nenajde. Pokud přejdeme k pozitivnímu popisu, důležitá na knize je především její komplexnost a obsah srozumitelný i lidem bez titulu MUDr. Něčím zajímavé jsou prakticky všechny kapitoly o lékové biochemii, doplněná řadou přehledných schémat a vzorců (mimochodem barevných – všechny liché strany uvnitř knihy jsou vyvedeny v barvě, přičemž tento luxus na druhé straně publikaci pěkně prodražil na 495 Kč).
V úvodu, který předchází popisu jednotlivých skupin léčiv, se dozvíte, jaké biochemické mechanismy stojí za aplikací léku, jakým způsobem jsou farmaka v organismu distribuována a odbourávána. Jaká je v tomto procesu role jater či krevních tekutin, jaké odpovídající procesy probíhají na buněčné úrovni? Co jsou to vlastně receptory léčiv?
Zajímavá je kapitola o farmakokinetice (vývoj koncentrací v čase, složité systémy zpětných vazeb atd.). S touto problematikou pak souvisí i vztah mezi množstvím látky a jejím účinkem.
Po probrání nežádoucích účinků léčiv konečně dojde na přehled jednotlivých farmak podle jejich působení, který zaplňuje většinu knihy. Jedná se o překlad z angličtiny a nedokážu například posoudit, nakolik názvy komerčních preparátů a související problematika odpovídají situaci na českém trhu. Netroufám si ani hodnotit, nakolik může tato příručka sehrát roli pomocníka lékaře v jeho denní praxi.
Nicméně se určitě jedná o zajímavé čtení pro všechny zájemce o biochemii, i když se jde současně o poměrně "suchou" přehledovou příručku ve stylu vysokoškolských skript. Bez ohledu na zvolenou formu je však obsah velmi zajímavý i sám o sobě.

Zdroj: Kolektiv autorů: Barevný atlas farmakologie, Grada, Praha, 2001 (druhé, přepracované vydání), http://www.grada.cz.

autor Pavel Houser