Značná část genomu vyšších organismů je tvořena tím, co se označuje jako balastní (junk) DNA. Nesyntetizují se podle ní proteiny a podle všeho nemá ani (bezprostřední) regulační funkci. Nyní se však překvapivě ukázalo, že i balastní DNA se čte a vytváří se podle ní RNA…
K čemu je junk DNA? Odpověď neznáme, respektive známe několik teorií, které si navzájem konkurují. Rozporuplné jsou i výsledky experimentů: v některých z nich netrpěly pokusné myši po odstranění úseků junk DNA žádnými viditelnými defekty. Proti tomu ale svědčí výsledky, které junk DNA klasifikují jako velmi konzervativní část genomu (jakoby zde proti náhodným mutacím působila selekce, a tedy při nich docházelo k nějakému funkčnímu poškození).
Následující výzkum sice rozhodně nedává konečnou odpověď, ale posouvá problém do trochu jiné roviny. Ukázalo se totiž, že podle junk DNA se nesyntetizují proteiny (translace), RNA však ano (transkripce). Výsledky byly získány v rámci projektu Encode, který je součástí výzkumu lidského genomu. Oznámil je Ewan Birney z European Bioinformatics Institute v Cambridge.
Není jasné, k čemu jsou fragmenty takto vzniklé RNA dobré. Podle jednoho přístupu se prostě jedná o vedlejší efekt, chybu, která ale nestojí organismus zase tolik, aby proti ní mohla selekce účinně zasáhnout. Druhý pohled tvrdí, že tyto RNA mají nějakou konkrétní roli v buněčném metabolismu, mohou se například podílet na transportu látek a navíc fungovat jako regulátory aktivity vlastních genů.
Popsané výsledky byly zjištěny měřením míry transkripce – ukázalo se, že RNA vzniká v buňkách mnohem více, než by odpovídalo syntéze proteinů podle genů. Záhadné fragmenty RNA se vytvářejí jak podle balastní RNA, tak i na místech „průsečíku“ jednotlivých genů (ani v tomto případě se pak podle RNA nevytvářejí proteiny).
Zdroj: New Scientist a další
