Proč žilo ve středověku více mužů než žen?
Biologie |
Při výzkumech středověkých pohřebišť narážíme na zajímavý fenomén. Nalézáme zde výrazně více pozůstatků mužů než žen, poměr je 114-118/100. To se samozřejmě výrazně liší od všech současných populací. Jak takový jev vysvětlit?
Sdílet
Při výzkumech středověkých pohřebišť narážíme na velmi zajímavý fenomén. Nalézáme zde výrazně více pozůstatků mužů než žen, poměr je 114-118/100. To se samozřejmě výrazně liší od všech současných populací. Jak takový jev vysvětlit? Německý historik Goetz přiznává, že řešení této záhady nezná.
Zdroj: Hans-Werner Goetz: Život ve středověku, H + H, Jinočany, 2005
Poznámky a úvahy:
– Předpokládejme, že u středověkých ostatků jsme schopni určit pohlaví zemřelého s rozumnou spolehlivostí.
– Předpokládejme, že před sebou máme skutečně reprezentativní statistický vzorek a jedná se o univerzální jev platný pro celý středověk. (to, že se v některých obdobích rodí více jednoho pohlaví, není nic divného, ale teorie sobeckého genu dobře ukazuje, proč má tento poměr tendenci se rychle vyrovnávat)
– Dále je třeba uvážit, že podle Goetze před sebou máme doklady z průzkumu hřbitovů, tedy jde o výběrový efekt. Pokud ale vezmeme v úvahu, že být rozsekán na bitevním poli, utonout na moři nebo být ubit loupežníky v lese bylo osudem spíše mužů, pak výběrový efekt namísto vysvětlení problém ve skutečnosti ještě vyostřuje.
– Goetz na jiném místě uvádí, že v počátcích středověku byla zemřelá nekřtěňátka často odhazována či zahrabávána mimo hřbitovy. U novorozenců je úmrtnost vyšší u chlapců – tedy poměr pohlaví na regulérních hřbitovech je ještě nepochopitelnější, pokud by tento efekt byl tedy vůbec nějak podstatný. (U některých národů, např. v Číně, byly dcery zabíjeny v případě, že se narodily jako první dítě – pro středověkou Evropu ale doklady o této praktice nejsou.)
– Goetz také píše, že ve středověku byl vyšší pohlavní dimorfismus, muži byli v průměru o 10 cm vyšší (mimochodem – to je hodně? jaké je toto číslo v současnosti?). To mohlo být následkem třeba i rozdílné kvality výživy. Jak by to s naším problémem mohlo souviset, to ale není vůbec jasné. Ženy ve středověku podle Goetze umíraly relativně dříve než muži (především kvůli rizikovosti porodu, která převážila nad lepším imunitním systémem žen v porovnání s muži), to ale nepoměr na hřbitovech opět nevysvětluje, protože nakonec museli umřít všichni.
Záhada tedy trvá.
Dle starších komentářů čtenářů (zmizelých při převodech redakčního systému :-() může být jedním z vysvětlení fakt, že přednostně zkoumáme pohřebiště ve vznikajících městech – zde na počátku opravdu žilo více mužů (dejme tomu jako ve zlatokopeckých sídlištích na Aljašce, sibiřských hornických městech Sovětského svazu…).
Úvodní foto: Miniature out of the Toggenburg Bible (Switzerland) of 1411. Wikipedia. licence public domain
Komentáře
27.07.2014, 15:37
.... thank you!!...
02.03.2013, 21:02 admin
dekuji
kazdopadne dekuji dogbertovi za poznamky myslim zajimavejsi nez puvodni text...
02.03.2013, 12:42 dogbert
odvápnění
ženy také mohly trpět výrazným odvápněním kostí kvůli častým porodům, to by samozřejmě ovlivnilo možnost zachování kostí. Tohleto jsou samozřejmě všechno spekulace. Chtěl jsem jen připomenout, že spoléhat se na archeologickou evidenci je značně ošidné (vím o čem mluvím, pár hřbitovů už jsem kopal, i když většinou pravěké). Chtělo by to nějakou systematickou studii, spojenou s revizemi výzkumů. Tedy - nic proti spekulacím,mohou být velmi plodné. Minilálně si člověk všimne řady souvislostí, které si dříve neuvědomoval
02.03.2013, 11:50 dogbert
odvápnění
ženy také mohly trpět výrazným odvápněním kostí kvůli častým porodům, to by samozřejmě ovlivnilo možnost zachování kostí. Tohleto jsou samozřejmě všechno spekulace. Chtěl jsem jen připomenout, že spoléhat se na archeologickou evidenci je značně ošidné (vím o čem mluvím, pár hřbitovů už jsem kopal, i když většinou pravěké). Chtělo by to nějakou systematickou studii, spojenou s revizemi výzkumů. Tedy - nic proti spekulacím,mohou být velmi plodné. Minilálně si člověk všimne řady souvislostí, které si dříve neuvědomoval
02.03.2013, 11:30 dogbert
kolonka na zabití
No, ale může zde být nepoznaný systematický vliv. Třeba jen v tom, že antroplogové mechanicky zapíšou u sporného případu muže. Co se týče zachovalosti, nezáleží ani tak na stáří, jako na půdních podmínkách (které se mohou lišit i na místech vzdálených řádově metry). Ve staších kulturách by to ani dost dobře studovat nešlo, protože většinou nevíme,od jakých členů starých společenství máme dochované pohřby (z některých období máme třeba jen pohřby "mocných" mužů)
28.02.2013, 14:41 admin
urceni
samo o sobe by ale ne 100% spolehlivost urceni pohlavi nemela vysledek systematicky posunout jednim smerem (i kdyz statistika je jiste osidna)? to s mensi pravdepodobnosti dochovani/urceni zenske kostry se mi zda byt logicke. otazka pak ale zni - takze pro jeste starsi obdobi by pomer byl jeste vice posunut ve prospech muzu? to cc - ad opatrovani obzivy - no ale to i u goril si obe pohlavi opatruji obzivu stejne, ne? (naopak delba prace podle pohlavi se poklada za vyznamny prvek v evoluci cloveka) zdravi pavel houser
26.02.2013, 17:22 dogbert
Všechno je jinak
Problém je v předpokladu jedna. My žádnou metodou, kterou by to šlo takhle přesně určit, v praxi nedisponujeme. Jak je otázka pohlaví mrtvých problematická, ukázala nedávná bloamáž s udájným eneolotickým transexuálem z Terronské ulice. Určení pohlaví přímo v terénu je velmi nespolehlivé. V laboratořích bývají kosti zpracovány s výrazným zpožděním, někdy vůbec ne. A i tehdy zbude spousta atypických koster, s minimálními roslišovacími znaky (určení podle lebky spolehlivost 80 %, například) Testy DNA se z finančních důvodů většinou nedělají. Další faktor je zachovalost kosterních pozůstatků. Gracilní ženská kostra se spíše nezachová či nedá určit, takže zde platí výběrový efekt. Takže celý problém je v tom, že Goetz prostě očekává od archeologů a antropologů nemožné.
25.02.2013, 17:46 cc
napadá mne...
Napadá mne srovnání s kočkou polodivokou. Jistý váhový rozdíl tam je, ale tělesná stavba představuje stejnou sestavu nutných kočičích funkcí, kterými si opatřují obživu obě pohlaví stejně. V tomto kočky zjevně žijí v tržní demokracii, oproti harémům např. goril. Ženy jsou v průměru nižší prostě kvůli účinku estrogenu na růst kostí. Při vší dělbě práce a funkčních přizpůsobeních (snadnost porodu × běh) se člověk jeví náležet i po tisíciletích despotických režimů mezi druhy s volnou soutěží (v tomto jsme tedy spolehlivě zamrzlí).
24.02.2013, 10:40 admin
mate pravdu
ano, mate pravdu, ted jsem se dival, ze dnes je u nas dimorfismus asi 12 cm a podobny byl pred 100 lety (jasne, ze procentualne mozna tech 10 cm ve stredoveku bylo vic, ale podstatne to neni). nevim, proc to tedy Hans-Werner Goetz zduraznuje. (vlastne netusim, kdy/kde byl dimorfismus nejvetsi, pry treba velky v paleolitu na morave - kolik?; jak to souvisi s intenzitou pohlavniho vyberu? haremove usporadani vs. monogamie. atd.) zdravi pavel houser
22.02.2013, 09:53 cc
ano
10 cm je úplně normální pohlavní dimorfismus, a vysvětlení obdobím zakládání se jeví jediné schůdné
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.