Turista se pohybuje na přímce a začíná svoji pouť v bodě 0. Pak si hodí mincí a podle výsledku se vydá buď doprava (do bodu 1), nebo doleva (do bodu -1). V dalším kroku se opět hodí mincí a podle výsledku se posune – a tak dále.
***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Otázka, kterou zkoumáme, je, jaká je pravděpodobnost, že se chodec dostane do libovolného bodu přímky. Odpověď je, že tomu nic nebrání, a to ani pro body libovolně vzdálené od výchozího startu. Nakonec – máme-li k dispozici nekonečné množství času, pak se vyskytne každá sekvence hodů, tedy i série N hlav za sebou. V nekonečném čase se částice dokonce do libovolného bodu nekonečněkrát vrátí (i když paradoxně i průměrný čas návratu do téhož bodu je opět nekonečný).
Teď analogický problém pro 2D: hážeme něčím, co má 4 možnosti a pravděpodobnost každé z nich 1/4 (což může být 4stěnná kostka, nebo 2 hody mincí). Podle hodu vyrazí turista na jednu ze 4 světových stran. Jaká je pravděpodobnost, že nakonec navštíví libovolný bod v rovině? Opět rovna 1, nakonec projdeme všechny body mapy.
A ve 3D? Hážeme tentokrát šestistěnnou kostkou, přibývá nám směr nahoru a dolů. Situace je náhle odlišná. Existuje pravděpodobnost 0,65, že do daného bodu nikdy znovu nepřijdeme.
Na pohled na takovém výsledku není nic tak zvláštního, protože při hrátkách s nekonečny se lze zkrátka dočkat lecčeho. Podivnost výsledku ovšem vyplývá z několika důvodů:
Uspořádaných bodů, n-tic, na přímce, v rovině i krychli je stejně (všechno jsou to spočetné množiny).
„Kam jít“ se dá simulovat vždy hody mincí se 2 stranami. Tudíž se na pohled zdá, že jakýkoliv krok ve 3D si lze představit jako sekvenci kroků ve 2D nebo 1D a jednotlivé případy jsou na sebe převoditelné/zobrazitelné. Výsledek ovšem říká něco jiného, kde se však bere ten přelom mezi 2D a 3D, který turistu pravděpodobně odvede jinam, to na první pohled vidět není…
Zdroj: Ian Stewart: Odsud až do nekonečna, Argo a Dokořán, Praha 2006
http://www.dokoran.cz/index.php?Odsud_az_do_nekonecna&p=book.php&id=272
Překlad Helena Nyklová, 368 stran, 30 ilustrací, 349 Kč, Argo a Dokořán, Praha 2006
Komentáře
25.07.2011, 14:33 anonym
re vlado
Nabízím dvě ekvivalentní interpretace: 1. Při náhodné procházce je 65% z navštívených bodů navštíveno alespoň dvakrát. 2. Ze všech možných náhodných procházek 65% procházek se vratí do výchozího bodu. Ve skutečnost 65% je přibližná hodnota. Skutečná hodnota je transcedentální číslo.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.