Ferromagnetismus znamená, že látka je pod určitou teplotou (Curieova teplota) zmagnetizovaná i bez přítomnosti vnějšího pole. Po celá desetiletí se vedl spor o to, zda takové chování mohou vykazovat i kapaliny nebo plyny.
Popsané chování bylo pozorováno u lithia 6, které má v atomu 3 elektrony, 3 protony a 3 elektrony. Celkem lichý počet částic má znamenat, že se tento atom může chovat podobně jako elektrony v krystalech ferromagnetických látek jako miniaturní magnet (podobně jako elektron je takový atom fermion – „kompozitní“).
V přírodě se podobné fermionové kapaliny nebo plyny vyskytují v podobě elektronových plynů v kapalném héliu 3 (a možná také v neutronových hvězdách), v těchto případech však ferromagnetické vlastnosti nebyly zatím pozorovány. U atomů lithia ochlazených v magnetické pasti infračerveným laserovým paprskem naopak došlo ke spontánní magnetizaci se shodnou orientací magnetických dipólů. Tyo vlastnosti se měly projevit například rychlejší expanzí plynu, pokud byl uvolněn z pasti.
Článek vyšel v časopisu Science.
Zdroj: Sciencedaily (zde podrobnější informace)
Obrázek: Wikipedia, licence obrázku public domain
Feromagnetismus na Wikipedia.cz
Viz také:
Fermionický kondenzát – další skupenství hmoty
Einsteinův přínos: Kondenzáty, atomové hodiny a gravitační čočky,
Poznámka PH: Omluva za případné nepřesnosti a zmatení.
