Dnes zřejmě nejpokročilejší DNA/RNA počítač sestrojili vědci na Kalifornském technickém institutu. Základem hradla je tentokrát nikoliv DNA, ale RNA. Maung Nyan Win a Christina Smolke vzali za jádro počítače krátkou molekulu RNA s katalytickými účinky – ribozym. Tento ribozym byl připojen k části RNA, jež se mohla překládat do fluoreskujícího proteinu. Výstup se tedy realizoval v podobě svítí/nesvítí. Mimochodem – použit byl zeleně svítící protein z medúz, který je oblíbený v ukázkových genetických modifikacích a za jehož objev byla nedávno udělena Nobelova cena za chemii.
K ribozymu je navázána ještě třetí část RNA, které zde hraje roli aktivátoru-spouště.
RNA počítač reaguje na určité molekuly, může jít o proteiny produkované buňkou (např. nádorové markery) nebo třeba o antibiotika. Vstup se naváže na spouštěč, tím se spustí ribozym a katalyticky zničí překládanou sekvenci. Syntéza fluoreskujícího proteinu ustane a vše po čase zhasne.
Tohle je zatím jen obyčejné hradlo NOT. Je-li přítomen vstup, nekoná se výstup. K aktivaci ale mohou být třeba i dva vstupy, čímž dostaneme hradlo NAND; a jejich kombinací lze již realizovat libovolnou logickou funkci. Přitom protein produkovaný v jednom systému může snadno fungovat jako spouštěč vedlejšího hradla.
Podobný systém sestavil už asi před 4 lety profesor Ehud Shapiro z Weizmanova institutu v Izraeli.
Viz také: DNA počítače odhalí nádorové buňky
Rozdíl je však v tom, že Shapirův systém pracoval ve zkumavce, zatímco počítač v Caltechu by nemělo být problém spustit v živé buňce.
Zdroj: New Scientist
Viz také:
Úvod do DNA počítání
Molekuly umí počítat
DNA počítače: Síla ve zkumavce
Překážky
DNA počítače nedokázaly překonat hmotnostní bariéru
